Článek
Žadatelem o státní hrad Bouzov byla Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě. Požadovala vydat také hradní mobiliář. I tuto výzvu NPÚ odmítl.
Kromě faktu, že věci byly zabaveny dle Benešových dekretů, nepatřily podle NPÚ do původního majetku žadatele a žadatel také neprokázal, že nemovité i movité věci užíval v rozhodném období, tedy od 25. února 1948 do 1. ledna 1990, pro duchovní či pastorační účely, tak jak to vyžaduje zákon.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Podle starosty Bouzova na Olomoucku se dalo předpokládat, že otázka kolem vydání hradu bude problematická. "Předpokládal jsem, že bude ještě nějak pokračovat soudní řízení. Indicie, že by se to vydávat nemělo, jsme měli," řekl starosta Bouzova Zdeněk Foltýn. Obec by však vítala, kdyby hrad zůstal v rukou státu.
Církve, které se státem uzavřely dohodu, mají podle zákona dostat nemovitý majetek v hodnotě přibližně 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci.