Článek
Nejslavnějším kriminálním případem, který specialisté z laboratoře pomáhali rozkrýt, byla metanolová kauza před jedenácti lety, kdy analyzovali vzorky lihu a hledali přítomnost metanolu. Ale specialisté z kriminalistického oddělení pátrají po padělcích tabáku, dokumentují pašované zlaté šperky a zkoumají pravost a hodnotu diamantů každý den.
„Musíme vědět, jak vypadá originální balení,“ vysvětluje kriminalistický technik Jiří Suchánek a dává nahlédnout do tajů své práce.
Tabák, nebo stelivo pro želvy
Ukazuje přitom poličky, kde jsou stovky pečlivě vyrovnaných barevných krabiček známých i neznámých cigaretových značek jako v tabákové speciálce. Když se na trhu objeví nové balení, okamžitě putuje i sem. Při zkoumání experti zkušeným okem sledují každý detail.
„Vidíte tady na té vnitřní fólii?“ povytahuje lesklý obsah krabičky. „Běžně si toho ani nevšimnete, ale zde může, nebo nemusí být logo. Padělatelé si s tím nedají moc práce, protože krabičku většinou otevřete, vyhodíte a zajímá vás hlavně cigareta samotná,“ vysvětluje Suchánek.
Při technické analýze kontroluje, jak je krabička zalepená, všímá si i věcí, které běžný kuřák neřeší. Měří například délku filtru nebo sleduje směr balení cigaretového papírku. Jeho pracovištěm se line nezaměnitelná vůně tabáku. Sám sice nekouří, ale přiznává, že si práci nosí i domů. „Na chalupě jsem kontroloval sousedovi balíček, zdálo se mi to jeho balení nějaké velké,“ glosuje.
Daňoví podvodníci dopadeni. Díky falešným fakturám si přišli na více než 10 milionů
Podobné zvyky potvrzují i kolegové. „Prstem vždy takhle nenápadně přejedu přes kolek,“ svěřuje se vedoucí celně kriminalistického pracoviště Karel Zelenka. „Ten správný má drážky jako gramodeska, vidíte?“ názorně ukazuje rozdíl mezi archem falešných a skutečných kolků. Chybějící ochranné prvky jsou opravdu poznat na pohled i na dotek.
Celně technická laboratoř se podílí na rozkrývání případů padělatelů nebo pašeráků, kteří se snaží vyhnout placení cel a daní státu a poškozují ochrannou známku výrobce. Podle pracovníků ale má odborná analýza celníků celou řadu důsledků i pro běžné spotřebitele. „Když si lidé koupí padělané cigarety, nikdy nevědí, kdo a kde je vyráběl. V tabáku mohou být plísně nebo larvy tabákového brouka,“ vysvětluje Roman Schoula, který má v Celně technické laboratoři na starosti řízení kvality.
Ve stoleté historii laboratoře bývaly doby, kdy kvalitu tabáku technici testovali vlastními smysly. To už v současnosti není možné a analýzu provádí takzvaný nakuřovací přístroj, který umí simulovat ústa a plíce kuřáka a kusů cigaret vykouří naráz i deset. Padělatelé se totiž placení spotřební daně snaží vyhnout originálními způsoby.
Celně technická laboratoř slaví 100 let
Celně technická laboratoř slaví sto let od svého založení. Vznikla 12. července v roce 1923 jako Chemicko-technologická zkušebna při československé Finanční správě se sídlem v Praze. Od té doby analyzuje a testuje vzorky pro celní, daňové a jiné kontrolní účely.
Propadli hazardu, tiskli falešné peníze a měnili je za pravé. Byli rádi, že se na to přišlo
Miliony v malém boxu
„V deklaraci k balení tabáku například uvedou, že se jedná o stelivo pro želvičky, vykuřování skleníků nebo aromatizující rostlinu k provonění interiéru,“ poodhaluje Roman Schoula. Je rozdíl, jestli se jedná o podestýlku pro domácí zvíře, nebo o pravý tabák, protože každé zboží může mít jinou hodnotu a může podléhat jinému clu nebo dani – v našem případě tabák vhodný ke kouření podléhá spotřební dani.
Pravost tabáku odhalí právě speciální přístroj, který umí předstírat tah cigarety jako při skutečném kouření. Pracovník do silikonového otvoru vloží cigaretu a zapálí ji zapalovačem. Analýza poté vyhodnotí způsob hoření tabáku, množství dehtu a nikotinu v kouři a přidá další parametry. „My poté určíme a doložíme, že se skutečně jedná o tabák, který je vhodný ke kouření,“ popisuje způsob analýzy Roman Schoula.
Celníci pravidelně kontrolují celní závěry v lihovarech, monitorují kvalitu paliva na čerpacích stanicích, ve zdejší kriminalistické laboratoři analytici provádějí i kontrolu certifikace surových diamantů. „Česká republika je jednou ze sedmi zemí Unie, kam je legálně možné dovážet surové diamanty,“ vysvětluje přírodovědný analytik Tomáš František Kubatík v sousední gemologické laboratoři. Ukazuje nerozbitný transportní box, ve kterém jich dovozce poslal celou zásilku.
Pracovníci obsah pečlivě zkoumali rentgenem i silnou lupou. Dřevěná krabička s pečetí vypadá nenápadně a není na první pohled patrné, že uvnitř je zboží obrovské ceny. Každý diamant má certifikát, který by se dal přirovnat k rodnému listu. Analýza v této konkrétní laboratoři přispívá k určení ceny, ta se odvíjí od velikosti, kvality, barvy a čistoty. Kontrola probíhá i opačně, chyba je vyloučena.
„Naše pracoviště je vybavené kamerou a obchodník může být přítomen,“ dodává.