Článek
V některých zemích již kvůli podobným problémům od této metody zcela upustili. V Česku pachové stopy hrály důležitou roli v několika známých případech.
Do řetězce důkazů zapadaly například v kauze Lukáše Nečesaného, viněného z pokusu o vraždu kadeřnice, nebo v případě sedmnáctiletého mladíka, který ve vězení neprávem skončil za znásilnění, než policisté dopadli skutečného pachatele. Dotyčný si totiž sedl v tramvaji na místo, na němž před ním cestoval násilník, a pachovou stopu přenesl na sebe.
Psi dokážou skvěle číst z našeho obličeje, kam se díváme, na co se soustředíme. Na to jsou velice citliví
„Psi jsou velice rychlí a okamžitě vám dají najevo, že jde o dva stejné nebo rozdílné pachy. Avšak psi jsou také velmi chytří, neustále se učí a učí se zejména to, jak co nejspolehlivěji dostat odměnu,“ řekla Právu nizozemská bioložka Adee Schoon, která se složením pachů zabývá a pracuje s nizozemskou policií na převedení vědeckých poznatků do praxe.
Vědkyně přijela do Prahy minulý týden na seminář v Poslanecké sněmovně, kde se budoucnost pachových stop jako důkazu řešila. Učenlivost psů a jejich silné pouto k člověku ukazují na limity pachové identifikace. Podle pokusů z nedávné doby, samotní psovodi mohou své svěřence ovlivňovat, aniž by to tušili.
Pes vycítí, co se po něm chce
„Psi dokážou skvěle číst z našeho obličeje, kam se díváme, na co se soustředíme. Na to jsou velice citliví,“ varovala bioložka.
Když psovod ví, který pach z nabídky má pes ztotožnit, pes jej v drtivé většině případů označí správně. V případě, že sám psovod nezná polohu správného vzorku, úspěšnost psů klesá. Ti totiž s člověkem komunikují intenzivněji, než si uvědomujeme, a spoustu věcí dokážou odhadnout z lidského chování.
Na to poukázal i projekt Centra pro výzkum chování psů z České zemědělské univerzity v Praze z roku 2015. Odborníci nechali policejní psy, aby otestovali 40 vzorků, z toho pouze v 25 případech zvířata označila správný vzorek.
Můžeme je používat, ale zásadní je, jak je používáme. I přesto se na ně nedá spoléhat jako na DNA
„Výsledky testu ukazují, že psi jsou schopni v zásadě pachovou komparaci provádět. Chybovost je ovšem natolik vysoká, že využitelnost této metody, pokud je prováděna za stávajících podmínek, jako důkazního prostředku prakticky vylučuje,“ napsal tehdy tým pod vedením bývalého policejního kynologa Ludvíka Pince do závěrečné zprávy.
Studie, která na dosavadní praxi vrhla značně nelichotivé světlo, zapříčinila změnu interních pokynů policie v roce 2017. Zatímco do té doby mohl pachovou identifikaci provádět jeden pes a jeho psovod mohl vědět, jaký vzorek je ten správný, podle nových předpisů již vzorky testují dva psi a jejich psovodi nevědí, který z nich má pes označit.
Odborníci to ve Sněmovně uvítali jako krok vpřed. I přesto podle nich není metoda dokonalá a česká praxe by zasloužila neustále vylepšovat. Nicméně experti se shodují, že psí čich je bezkonkurenční a své místo v policejní práci má. Záleží spíš na schopnostech lidí.
I další důkazy
„Můžeme je používat, ale zásadní je, jak je používáme. Musí to splňovat určité parametry a musí tam být kontrola. I přesto se na ně nedá spoléhat jako na DNA. Tudíž je nemůžeme použít jako jediný důkaz před soudem, musíte mít vždy i další důkazy,“ řekla Právu Schoon.
V Nizozemsku, kde bioložka působí, v souvislosti s pachovými stopami před časem propukl obří skandál. Ačkoli psovodi tvrdili, že dodržují určité předpisy a že pracují tzv. blind metodou, vyšlo najevo, že to není pravda.
„Šlo o více než tisícovku případů. Všechny případy, kterých se to týkalo, musely být přezkoumány, protože se část důkazů musela prostě škrtnout. Jelikož tito lidé podváděli, celá metoda pachových stop získala velice špatnou pověst. Přestože je teď stále oficiálně přípustná, nikdo to už nedělá, což je velká škoda,“ připomněla Schoon důsledky justičního skandálu.
Pirátský poslanec Tomáš Vymazal, jenž konferenci ve Sněmovně pořádal, nevylučuje, že bude iniciovat změnu legislativy. Pachová stopa podle něj někdy má u soudu až příliš velkou roli.
„Samozřejmě uznávám, že se o názor policejního psa můžeme opřít jako o jeden z mnoha nepřímých důkazů. Kdybychom to nechali tak, jak je to nastavené teď, budoucí generace by se nám smály, že u nás psi za piškot zavírali lidi do vězení,“ uvedl po setkání s odborníky.