Článek
Je dobře, že se už covidu nevěnuje tak urputně pozornost? V červenci přibývalo denně kolem 3000 nakažených, teď jsme se opět dostali na podobné hodnoty.
Problém je to zejména z virologického hlediska, protože virus stále není stabilní a adaptuje se na nás nebo my na něj. Z hlediska společenského je to něco jiného, protože pandemie skončila v okamžiku, kdy jsme si jí přestali všímat. Tak to prostě je, takoví jsou lidé.
Bohužel jsme si „vyšlechtili“ virus, který je horší než před dvěma lety. Mnohem lépe se šíří a neplatí ani to, co se zdánlivě z čísel může zdát, že je mnohem mírnější než původní virus. To není pravda. Důvod, proč nás tolik netrápí, je ten, že proti němu máme protilátky a lékaři ho umí dobře diagnostikovat i léčit. Pokud by přišel do populace, která není očkovaná ani promořená, tak je zásah velmi silný.
Covid začíná být běžná viróza, testovat se kvůli rýmě není třeba, míní odborníci
V ČR se nedávno potvrdil výskyt subvarianty omikronu kentaur, opět nakažlivější. Masivní vlna covidu přišla loni koncem října, vrchol 28 tisíc nově nakažených byl 25. listopadu. Očekáváte, že to bude letos jiné?
Situace je jiná než v předchozích letech. Biologicky je to velice zajímavé. Měli jsme variantu alfa, delta, pak přišel omikron.
Dosud platilo, že varianta, která byla v daný okamžik nejlepší, pak převládla a stala se dominantní. S každou vlnou se nakazilo víc a víc lidí, takže když tu byla v létě vlna BA.4 a BA.5, tak má proti nim velká část populace protilátky.
A v ten moment pro ně přestává být místo, rychleji se uchycují mutace, které naše protilátky obcházejí. Například kentaur nebo miasma. Tím je současná situace zajímavá a jiná než dřív.
Když tu byla jen jedna varianta, tak měla konkrétní vlastnosti, dala se dobře detekovat i pomocí diskriminačních PCR testů. Teď tu máme pět nebo šest variant, každá je trochu jiná, společné ale mají to, že si pořídily mutace, v jejichž důsledku unikají protilátkám, které teď populace má.
Odborníci zachytili v ČR druhý případ varianty koronaviru zvané kentaur
Znamená to, že půjdeme z jedné vlny hned do druhé, bez ohledu na to, jestli člověk prodělal nemoc nedávno?
U respiračních virů to bývá tak, že vlna přichází jednou za rok, v době, kdy je to pro šíření viru nejvýhodnější, tedy někdy koncem zimy nebo v předjaří. Tento virus je ale tak rychlý a tak infekční, že vlny přicházejí častěji.
Poprvé jsme zažili, že byla vlna respiračního onemocnění v létě, to je velmi neobvyklé. V teple se virus většinou šíří špatně, lidé se neshlukují, respiračním chorobám léto nesvědčí.
Vypadá to, že ještě letos nějakou vlnu mít budeme a na jaře zřejmě přijde další. Otázka je, jak budou velké a kolik lidí bude těžce nemocných nebo případně zemře. Málo se také mluví o dlouhém covidu. Virus je nepříjemný nejen v tom, že napadá sliznice v nosu a plicích, ale i další tkáně a způsobuje u řady lidí dlouhodobé zdravotní problémy, různě těžké.
Studie: Téměř dvě třetiny pacientů s dlouhým covidem jsou ženy
Ve srovnání s Rakouskem nebo Německem se ČR drží v počtu nových nákaz na nižších číslech, a to i v přepočtu na obyvatele. Čím si to vysvětlujete?
Ono to u nás přijde, jen jsme pozadu. Předtím to bylo naopak a my jsme byli trošku vpředu. Je to dynamika šíření. Stačí, aby se tady objevila skupina, která na začátku šíření nastartuje, a budeme rychlejší než ostatní. To, že máme zatím čísla nižší, s letní vlnou spíš nesouvisí. To jsme tady měli ještě i BA.1 a ta už zde dávno není.
Přitom v Německu ponechali přes léto povinné respirátory v hromadné dopravě, ve Vídni také. Někdo by mohl polemizovat, zda to mělo nějaký efekt.
Studií, které se pokoušejí vliv roušek a respirátorů odhadovat, je spousta a nejsou jednoznačné. Aby mělo jejich nošení silný efekt, muselo by to být velmi striktní a samo o sobě to už nestačí. Výhodou je, že jsou levné a zatím žádná varianta jim neuniká a taková ani nevznikne. Je to filtrování fyzikálních částic, na to se virus neadaptuje.
Rakousko směřuje ke znovuzavedení roušek
Podle studií fungují respirátory společně s čištěním vzduchu v uzavřených prostorech přes HEPA filtry, což je velmi důležité. Hodně se to teď ve světě dělá, zejména ve školách, když je nechcete zavřít. S příchodem energetické krize se navíc doporučuje nevětrat a šetřit energiemi. Respirátory pomáhají systematicky. Když jedete metrem tři zastávky a nasadíte si ho, tak vám určitě pomůže, nemůžete ho ale nosit cíleně po celou dobu. Když se chcete najíst, tak si ho sundáte, a pokud jste v prostředí, kde virus je, tak se zkrátka nakazíte.
S ohledem na vývoj v Austrálii se očekává, že se do Evropy přelije velmi silná chřipková vlna. Může člověk prodělat najednou covid i chřipku?
Obecně platí, že zřídkakdy máte dvě virová onemocnění zároveň. Když máte infekci, tak se imunitní aparát aktivuje a přístup dalšího viru dočasně zablokuje. Navíc je vám špatně, nejdete do společnosti a druhý vir nemáte kde chytit. Případy, kdy by měl člověk souběžně dvě infekce – pokud nemá třeba poškozenou imunitu, to pak chytíte všechno – jsou velmi zřídkavé.
Chřipka může udeřit silně. Očkujte se raději už teď, doporučují lékaři
Pokud někdo prodělal covid, může to ovlivnit, zda chytí i chřipku a v jaké síle?
U některých lidí může po koronaviru dočasně dojít ke snížení imunity a mohou být senzitivní k další infekci. I chřipka je těžké onemocnění. Ročně na ni zemře v Česku 1500 lidí, což není málo. A když skutečně byla epidemie v 90. letech, tak za rok umřelo i šest tisíc lidí.