Článek
„Tyto návrhy vyplývají z našeho členství v Evropské unii a kvůli prodlevě s transpozicí byla na Českou republiku již podána žaloba k Soudnímu dvoru Evropské unie,“ upozornil na plénu ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a požádal o schválení předlohy. Ochrana tzv. whistleblowerů měla být podle evropské směrnice z roku 2019 přijata už předloni.
Pokud předloha projde Senátem a podepíše ji prezident, měl by zákon ochránit oznamovatele před tím, aby ho za toto jednání zaměstnavatel pokáral, vyhodil, snížil mu mzdu nebo ho jakkoliv jinak trestal a zasahoval mu do práv. Pokud by se tak stalo, hrozila by zaměstnavateli pokuta až milion korun.
„Cílem navrhované právní úpravy ochrany oznamovatelů je umožnit pracovníkům v soukromém i veřejném sektoru bezpečně podat oznámení v rámci povinně zřizovaných interních mechanismů, případně externích mechanismů, a následně jim zajistit ochranu před možnými odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatelů a dalších subjektů,“ stojí v důvodové zprávě.
Postih i za lež
Předloha také počítá se sankcemi pro oznamovatele, kteří budou vědomě lhát, a to pokutou až do výše 50 tisíc korun.
Kolem novely se dlouho vedly spory, někteří poslanci napříč politickým spektrem do ní chtěli začlenit také ochranu anonymních oznamovatelů, to však Sněmovna nepodpořila.
Státní instituce, obce a města nad 10 tisíc obyvatel a firmy s více než 50 zaměstnanci budou muset určit pracovníka, který bude mít agendu oznámení na starosti. Na ministerstvu spravedlnosti také vznikne nový odbor, který bude podněty shromažďovat a posuzovat. Oznámení mají být důvěrná a zabezpečená.
Kauza Dozimetr ukázala, jak chybí ochrana oznamovatelů
