Ovce, koně, klapouchá prasata, Letenskou pláň opanovaly Dožínky, příběhy lidí i zvířat

Lze se to dozvědět na Dožínkách, které v sobotu upořádalo ministerstvo zemědělství v Praze na Letenské pláni.

Stříhání předváděli farmáři, kteří hospodaří ve Stránském u Rýmařova. Ukázali také práci psa při nahánění stáda. Border kolie Eyba a Maruška poslouchají nejen na slovo, ale i na pohyb ruky.

Obíhají stádo a vedou ho potřebnou rychlostí správným směrem. Rozhodnutí jsou ale na jejich pánovi. Dát pokyn rukou je pro farmářku Vladimíru Křenkovou lepší než řvát. „Vypásáme Jeseníky, jsou tam místa, kam se vůbec nesmí. Dám mu povel, kam má jít, aby ovce zabrzdil. Člověk zná mapu a koriguje ovce díky psovi,“ uvedla.

Na Pradědu jednu ovci sežral vlk, a to asi sto metrů od hotelu a několik desítek metrů od turistické cesty. Křenková uvedla, že podcenila situaci, myslela si, že vlk tam nebude, nechtěla ovce zbytečně na noc zavírat, zvlášť když chovají původní valašský druh. „Už víme, že vlk tam bude. Ale do obrovské klece, košáru, by se za ovcemi neměl dostat,“ popsala.

Vlk byl podle ní samotář. „Odborníci podle toho, jakým způsobem ovci sežral, říkali, že byl jeden. Nesoutěžil o kořist, nerušeně hodoval,“ konstatovala.

Z Pradědu, kde pasou, musejí v neděli asi 35 ovcí stáhnout. Ne však kvůli vlkovi. Důvodem je jelení říje. „Jelenům ani tak nepřekážejí jako myslivcům. Vypásáme pozemky pro Agenturu ochrany přírody a krajiny. Opravuje se tam ale cesta a bude uzavřena,“ doplnila.

Kdyby měli velké pastevecké psy, a ne border kolie, skončila by podle ní v Jeseníkách turistika. „Takový velký pes je vyšlechtěný proti vlkům, ale on do svého teritoria nepustí ani lidi, natož jiné psy, s nimiž lidé chodí,“ řekla farmářka.

I ovčácký pes potřebuje dohled člověka. „A border kolie se velmi těžce vypínají. Pokud se dostanou k ovcím, budou pořád pracovat, až padnou. Člověk je musí korigovat,“ podotkla Křenková.

Na Letné lidé mohli obdivovat mnohá další zvířata, kozy, koně nebo dvě čínská klapouchá přikuklená prasata. Přivezly je od Chotěboře dvě ženy, které provozují Zvěřinec na statku. Čínské klapouché přikuklené neryje zahradu. „Jsou pastevní, protože nechceme mít zryto, a mohou být na zahradě s ostatními zvířaty,“ prozradila farmářka Olga Němcová.

Čínských prasátek se s kolegyní ujala, když měla jít kvůli špatné péči jiného chovatele na jatka. Podobný příběh má za sebou leckteré zvíře ze statku u Chotěboře. „Asi 90 % zvířat, co máme, je zachráněných,“ poznamenala Němcová.

Do Prahy na Letenskou pláň svá zvířata přivezla s kolegyní, s níž se o vše stará, v dodávce a na přívěsu. „Vstávaly jsme ve dvě ráno, zvířata se musejí naložit těsně před odjezdem, nemáme rády, když stojí někde zavřená v bednách,“ uvedla.

Zvěřinec na statku zvířata nejen zachraňuje, ale poskytuje s nimi i terapii. „Jsme u nich nonstop. Aby zvířata byla kontaktní, musí s nimi fungovat i člověk. Jinak to nejde,“ dodala Němcová, podle níž se dvě ženské dokážou starat asi o stovku zvířat, čtyři hektary pozemků a dávat už půldruhého roku dohromady polorozpadlý statek.