Otřesný následek vykořisťování cizinců na Plzeňsku. Ukrajinka předčasně porodila, dítě zemřelo

Je hlavním autorem analýzy o vykořisťování cizinců v Plzeňském kraji, kterou zadalo ministerstvo práce a sociálních věcí. Teď Rumpík poukázal na alarmující kauzu, kterou s kolegy v Diakonii řešil. „Cizinka se statusem dočasné ochrany pracovala ještě počátkem roku přes agenturu ve skladu nedaleko Plzně. Když otěhotněla, začala se bát o zaměstnání. Běžnou praxí totiž bylo, že těhotné nebo nemocné ženy vyhodili,“ popsal.

Kromě toho uprchlice navštívila gynekologa až po pěti měsících. Lékař jí doporučil obrátit se na tlumočníka a absolvovat další pravidelné vyšetření. „Žena kontaktovala ukrajinské koordinátory z agentury, kteří ji měli slíbit, že vše vyřídí, ať dál pracuje. Ani v sedmém měsíci stále nebyla na povinných prohlídkách,“ podotkl.

Až když dotyčná potkala terénního pracovníka z Diakonie Západ, společně mluvili s gynekologem. Ten těhotenství označil za rizikové. „Z agentury však ženě sdělili, že není možné jít na mateřskou ani nemocenskou, protože na to uprchlíci s dočasnou ochranou nemají nárok. Proto jí bude smlouva ukončena,“ řekl Rumpík, jenž v organizaci působí jako terénní pracovník a koordinátor ukrajinských aktivit. „Cizinka bohužel kvůli stresu, nesledovanému těhotenství a dalším komplikacím porodila předčasně a dítě zemřelo,“ zalitoval odborník.

Podle něj jde o důsledek nekalých praktik agenturního zaměstnávání. Vedoucí komunikace Diakonie Západ Barbora Uldrychová doplnila, že cizinci mají zpravidla strach věc oznámit na policii nebo jinou instituci, stejně jako tomu bylo v tomto případě.

„Agentury je totiž mají v hrsti. Hrozí jim, že přijdou o práci i ubytování, protože jim často zajišťují obojí. Dokonce jsou schopné je ze dne na den vyhodit na ulici. A také jim říkají, že se dostanou na černou listinu a zaměstnání nenajdou ani jinde. Proto se klienti bojí proti nim vystoupit,“ vysvětlila.

V databázi mají stovky příběhů klientů, s nimiž zaměstnavatel nejednal fér a zneužil jejich náročnou životní situaci. Jak dále Uldrychová upřesnila, cizinci nedostávají zápočtový list, evidenční list důchodového pojištění, nemají proplacenou nemocenskou nebo agentura nedodrží výpovědní lhůtu.

S uvedenými přístupy se setkávají rovněž zástupci plzeňské pobočky Člověka v tísni. „Je to začarovaný kruh, ze kterého se klienti nemají šanci sami dostat,“ potvrdila hlavní koordinátorka a metodička pomoci Ukrajincům Eva Malá.

Jak vyplývá z praxe, drtivá většina cizinců v Plzeňském kraji získává zaměstnání přes agentury. V boji proti vykořisťování ukrajinských uprchlíků má pomoci nový projekt. Zaštiťuje ho Mezinárodní organizace pro migraci, která je součástí systému Organizace spojených národů. „Nabízíme odborné sociální poradenství i základní konzultaci pracovněprávních problémů, a to formou terénních výjezdů po celém kraji,“ nastínil Rumpík.

Pokryté budou i vzdálenější či odříznuté lokality, kde je mimo jiné zvýšené riziko manipulativního chování od agentur či dominantních osob z ukrajinských komunit. Cizinci dostanou také letáky a další informace o možnostech podpory. „Cílem je, aby každý uprchlík znal rizika hrozící obchodovaným a komerčně zneužívaným osobám a věděl o možnostech, jak situaci řešit,“ uzavřela Uldrychová.