Otravu metanolem přežil muž díky slivovici a psovi

Všechno začalo ve chvíli, když se dvaašedesátiletý důchodce Pavel Mašek rozhodl pomoct svému známému vymalovat byt. „Mám malířskou firmu, a tak jsme se v úterý večer sešli u kamaráda doma a pustili se do práce. Dělali jsme tam nějaké měření. Když jsme měli hotovo, kamarád mě na oplátku pozval do hospody na pár štamprlí. Pracuje totiž jako hostinský.“ Jenže panáky, které měl mít pan Mašek za odměnu, byly nakonec spíš za trest.

Se sedmatřicetiletým hostinským tak v úterý 11. září skončili v hospodě u Kocoura ve Vysoké Peci na Příbramsku. „Dal jsem si tři panáky vodky a dvě piva. Od dalšího pití mě odradil až můj pes Endy. Začal být nervózní a chtěl odejít. Nenechal mě chvíli v klidu, a tak jsme prostě vyrazili domů,“ vypráví Mašek, který přiznává, že nemít s sebou Endyho, u tří panáků by neskončil.

Netušil ale, že už v tu chvíli v sobě měl smrtelnou dávku metanolu. Hospodského, který si už ten večer začal stěžovat na poruchy zraku, odvezli se sedmi promile metanolu do příbramské nemocnice ještě ten večer.

Pan Mašek neměl ale o celé události ani potuchy a v klidu se doma díval na televizi. „Ráno jsem se vzbudil později, než mám ve zvyku. Běžně už od osmi pobíhám kolem domu, ale ten den jsem se probral až ve čtvrt na deset. Cítil jsem se trochu unavený, ale nic neobvyklého jsem na sobě nepozoroval,“ líčí.

Vystrašil ho až otec hospodského, který mu přijel oznámit, že jeho syn je v nemocnici kvůli otravě metanolem a že by si tam měl pro jistotu zajet i pan Mašek. Ten ale odmítl.

I přesto mu v hlavě začalo růst podezření, a tak si na internetu zjistil, co taková otrava obnáší a jak proti ní bojovat. Preventivně proto sáhl po slivovici. „Vypil jsem pro jistotu hned půl lahve slivovice. Ta byla už otevřená, tak jsem věděl, že v ní metanol není. Podle doktorů mi právě tohle možná zachránilo nejen zrak, ale i život.“

Do nemocnice později toho dne dopravili Maška až policisté, kteří ho přijeli vyslechnout. „V nemocnici mě pak dva dny v kuse opíjeli. Měl jsem do sebe zavedených asi deset trubiček do rukou, třísel, močového měchýře i do krku a celou dobu jsem byl při vědomí. Sestřičky mi pak vyprávěly, že se se mnou rozhodně nenudily, když jsem jim tam dva dny ležel v lihu,“ směje se už dnes svému zážitku Mašek.

Po dvou dnech, kdy ho odpojili od transfúze, měl Mašek strašnou žízeň, jinak se cítil v pořádku. Za pár dní už chodil a v neděli 16. září byl propuštěn domů. „Chtěl bych poděkovat doktorům a sestřičkám, starali se o mě výborně,“ zakončuje Mašek.

Když pana Maška přivezli do příbramské nemocnice s otravou, měl v sobě 2,2 promile metanolu. Smrtelná dávka je přitom už 0,5 promile. „Měl jsem v sobě čtyřnásobek smrtelné dávky metanolu. Podle doktorů mi zachránila život slivovice, kterou jsem ráno vypil,“ uvádí.

Lahev vodky, kterou vypil večer před tím v hospodě, obsahovala přes třicet procent metanolu, a přesto vyvázl bez následků.

Není to ale poprvé, kdy se přiblížil smrti. "Já už jsem dvanáct let v důchodu, dvacet let jsem totiž fáral na šachtě a těžil uran. Pod zemí jsem strávil třináct let. Tam už mi taky umřelo hodně kamarádů. A já to všechno nějakým zázrakem pořád přežívám,“ kroutí hlavou Mašek.