Otočka s učitelskými platy popudila i ředitele škol

„Samozřejmě s tím nesouhlasíme. Těžko lze ze skupiny pedagogických pracovníků vyloučit neučitele. Vnímám to jako nerovný přístup. Přitom původní ustanovení, které bylo i v programovém prohlášení vlády, bylo jasně dané,“ řekl Právu šéf Unie školských asociací Jiří Zajíček.

Reagoval tak na pozměňovací návrh koaličních poslanců, kteří před finálním schvalováním zákona o platech učitelů přišli s tím, že na průměrných 130 procent průměrné mzdy od roku 2024 nebudou mít nárok všichni pedagogičtí pracovníci, ale jen přímo učitelé. Ostrouhá tak skupina 40 tisíc lidí – asistenti pedagoga, vychovatelky, trenéři, mistři, školní psychologové apod. Pro ty by měla být vytvořena nová platová tabulka.

Návrh navíc ruší mechanismus, podle nějž měla mzda učitelů odpovídat 1,4 násobku průměrné mzdy předminulého roku. Kritéria pro výpočet si prý má určovat vláda sama. Návrh má podporu celé koalice včetně premiéra.

„Jenže my potřebujeme nejen učitele, ale i všechny ostatní pedagogické pracovníky, psychology, asistenty… Potom se dostaneme do situace, kdy budeme mít dvě platové tabulky, jednu pro učitele a druhou pro ostatní. To nám nepřijde jako šťastná varianta,“ uvedl Zajíček.

Jak bude nová tarifní tabulka pro školy vypadat, zatím není jasné. Podle všeho je shoda na tom, že je třeba výrazně navýšit tarify pro školní psychology. V případě ostatních neučitelských pozic je situace nejasná a nelíbí se to ani šéfovi Asociace ředitelů základních škol Luboši Zajícovi.

„Doufám, že nás s touto změnou někdo oficiálně seznámí. Už teď máme ve školách dvě tarifní tabulky. Jedna je pro nepedagogické pracovníky, kam patří školníci, uklízečky, kuchařky či hospodářky, ve druhé jsou pedagogičtí pracovníci. A už takhle je to složité,“ uvedl.

Návrh kritizovala také šéfka Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová, ač zrovna gymnázia pomocných pedagogických sil příliš nevyužívají. „Nepřipadá mi to úplně správné. Je nespravedlivé pedagogické pracovníky rozdělovat,“ řekla Právu.

Ředitele také znejistilo zrušení fixace platové základny. „Ani nevíme, podle čeho se to bude počítat. Už ne podle předminulého roku, ale podle toho, jak se to bude někomu hodit? Předvídatelnost se úplně ztrácí. Chápu, že chtějí šetřit penězi, ale to je budeme šetřit na vzdělávání?“ divil se Zajíček.

Také podle Zajíce by mělo být jasně deklarováno, jak se bude zákon naplňovat. „Mělo by tam být řečeno, k čemu se to váže. A protože údaje o průměrné mzdě za loňský rok nejsou ani teď hotové, tak proto se ustanovilo, že se to bude vázat k údajům dvě léta zpátky,“ připomněl. I Schejbalové chybí tvrdý parametr propočtu.

Stejně tak se změna nelíbí Danielu Münichovi, výkonnému řediteli institutu IDEA, který dlouhá léta prosazuje, že klíčem k prosperitě je vzdělávání, k čemuž je třeba přilákat kvalitní učitele, a to právě zárukou platu 130 procent průměrné mzdy.

Podle něj nejasná kritéria propočtů mohou vést k tomu, že „pak bude někdo kouzlit s tím, za jaké období se bere průměrná mzda“.

Pozastavil se i nad podivnou formulací poslanců, že jejich úprava bude znamenat každoroční navyšování v řádu jednotek miliard. Původní důvodová zpráva referovala o jednorázovém navýšení o 30 miliard korun na platy. Předběžné propočty Münicha v rámci nového návrhu svědčí o jednorázovém navýšení o 25 miliard.

A omezení platů neučitelských profesí rovněž nevítá: „Nezvyšovat platy neučitelům sice jde, ale jde to dělat jen krátkodobě, jinak ti lidé utečou.“