Článek
Desátého dubna 1942 zastavilo u tamějšího hostince gestapo. Během domovní prohlídky zatklo Bedřicha Suchého mladšího. Celá vesnice trnula hrůzou, co bude následovat.
„U Suchých se totiž scházelo přes padesát lidí, což nebylo vůbec málo,“ vysvětlil historik a učitel Lukáš Kopecký.
Rodina si pořídila radiopřijímač v roce 1940. Z původní hrstky zájemců, kterou zprvu tvořili pouze nejbližší a dobří známí, se stala početná skupina posluchačů, včetně štamgastů. „Dva roky se nic nedělo, až pak je někdo udal. Dodnes s jistotou nevíme, kdo to vlastně byl,“ podotkl Kopecký.
Turistka schytala kritiku za fotku z Osvětimi. S úsměvem pózovala na kolejích před bránou smrti
Patnáctého dubna 1942 se nacistická tajná policie vrátila pro Bedřicha Suchého staršího a začala v Obytcích řádit.
„Nastala strašlivá honička. Gestapáci běhali od domu k domu a vyváděli muže, jejichž jména měli napsaná,“ stojí v obecní kronice. Podle historických dokumentů v následujících dnech a týdnech zatkli na 50 mužů z Obytců a okolí. „Spousta z nich skončila ve věznicích nebo pracovních táborech,“ nastínil Kopecký.
Bedřich Suchý a jeho syn dostali u soudu trest smrti. Nepomohly ani opakované žádosti o milost. Osmého října 1943 byli v Drážďanech popraveni. Jejich těla nemohli příbuzní ani pochovat. „Rodina jen dostala oznámení a dvě zkrvavené košile bez límců,“ zmínil historik.
Na příběh obou mužů odkazuje nový pomník, který iniciovala starostka Obytců Zdeňka Vlčková (Nezávislí). „Události tehdy otřásly celou vesnicí a na dlouhá léta se staly bolavým tématem. Právě pomníkem jsme se chtěli s historií vyrovnat,“ řekla.