Článek
Jediný, kdo o vyhlášení amnestie nepochybuje, a dokonce ji považuje za státní symbol, je hudební producent Petr Hannig.
„28. října musí být amnestie, to vždy byla. To už je státní symbol. Amnestii bych vyhlásil, protože v těch vězeních je spousta lidí, kteří by mohli mít náramky, být na svobodě a platit třeba alimenty,“ řekl Hannig.
Plošná amnestie podkopala důvěru lidí
Podle ostatních kandidátů ale plošná amnestie spíše podkopala důvěru lidí ve spravedlnost. „Považuji plošnou amnestii za přežitek,” sdělil Novinkám bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš.
„Na svobodu se tehdy dostali lidé, kteří měli pykat za svůj čin, a to oslabilo velmi důvěru občanů ve spravedlnost. Tady bych byl velmi přísný a podobnou amnestii bych nepodepsal,“ vyjádřil svůj postoj Pavel Fischer.
Stejně to vidí i Michal Horáček a Marek Hilšer. „Myslím si, že amnestie spíše prospěla lidem, kteří se v 90. letech podíleli na korupčních skandálech,” doplnil Hilšer.
Topolánek: Není to jen kompetence prezidenta
Mirek Topolánek upozorňuje na to, že vyhlášení není jen v kompetenci prezidenta. „Musí se na tom podílet ministerstvo spravedlnosti, obecně justice i vězeňská služba. Je kontrasignovaná, takže bez premiéra být vyhlášena nemůže. Já bych ji jako premiér v té době určitě nekontrasignoval,“ uvedl Novinkám Topolánek.
Proti úplnému vyhlašování amnestií se staví Vratislav Kulhánek i Jiří Hynek. „Nevyhlásil bych ani amnestii jako Václav Klaus, ani jako Václav Havel,“ řekl rázně Hynek. Řešit by se podle něj mělo především to, jak nastavit systém, aby se vězni mohli navrátit do života.
Prezident Miloš Zeman jako jediný z kandidátů rozhovor pro Novinky odmítl.