Osvobození Víta Bárty v kauze vynesení odposlechů BIS je definitivní

„Ty důkazy nemají takovou hodnotu, aby bylo možné dojít k závěru o vině obžalovaných,“ konstatoval předseda odvolacího senátu Alexander Kárloyi.

Soud svým usnesením zamítl odvolání státního zastupitelství, které kvůli údajně nedostatečnému dokazování navrhovalo osvobozující verdikt zrušit a vrátit k novému projednání.

„Osm let zpravodajské hry, politicky motivované. Já k tomu nemám více co dodat, než že jsem rád, že to, doufám, skončilo,“ komentoval po skončení jednání případ Vít Bárta. Jaký politický motiv za tím viděl, neřekl.

Případ se týká odposlechů, v nichž se Bém s Janouškem oslovují „Mazánku„ a “Kolibříku„ a které naznačují Janouškův vliv na kroky hlavního města pod Bémovým vedením. Obžaloba tvrdila, že o obstarání nahrávek požádal Petržílka v roce 2009 Bárta, který tehdy šéfoval bezpečnostní agentuře ABL. Petržílek Bártovi podle obžaloby následně předal 159 audiozáznamů, které byly v režimu „důvěrné”.

Bárta s Petržílkem od počátku jakoukoliv vinu odmítali. Jejich obhájci žalobci vytýkali především to, že obžaloba stála na výpovědích dvou utajovaných svědků, jednoho z Bártovy bezpečnostní agentury ABL a druhého z BIS. Právě jejich výpovědi loni pražský městský soud považoval za nevěrohodné.

Podle advokátů nebyl k utajení svědků zákonný důvod a tento krok omezil právo jejich klientů na obhajobu, protože se při neznalosti totožnosti svědků nemohli relevantně vyjádřit k jejich výpovědi a k motivaci svědčit. Petržílkův právník podotkl, že celá věc „je spíše zpravodajskou hrou než trestním řízením“ a vyšetřovací verzi označil za „neuvěřitelně pitomou“.

Bárta nyní podniká v železniční dopravě. Od roku 2010 byl ministrem dopravy i poslancem. Post ministra opustil v dubnu 2011 kvůli tvrzení, že poslancům své strany platil za loajalitu. Soudy jej nakonec v březnu 2013 pravomocně zprostily viny. Po státu se následně domáhal 20 milionů korun za zásah do osobního a politického života, neuspěl však kvůli promlčení nároku.