Článek
Jakmile plukovník Timur potvrdí podivínovu totožnost, Krymova rodina se nebožáka ujme, ačkoliv zakrátko zjistí, že jejich soužití není vůbec snadné. Veterán není schopen normálního lidské života, chová se jako psychopat.
"Jde o zmrzačeného člověka, který je předem odsouzen k záhubě, protože je nebezpečný ostatním. Uvažuje tak, jak se naučil na vojně, stal se ničitelem, jenž je schopen se sebrat a jít střílet do lidí," prozradil k tomuto charakteru režisér Todorovskij, syn známého ruského filmaře Pjotra Todorovského. "Takoví lidé znají z bojů jasná pravidla: osvobodit naše a postřílet ty ostatní," dodal.
Naopak otec Krymov je zcela obyčejným člověkem, jakého najdete na ulici kdekoliv na světě. "Modelovali jsme tuhle figuru tak, aby se v ní každý divák poznal," uvedl scenárista Ostrovskij.
O Čečensku není zmínka
Film nakonec končí tragicky, ale jak sami tvůrci uvedli na tiskové konferenci, o happy endu neuvažovali ani chvíli.
"Nechtěl jsem točit film o válce, kterou bych ve filmu ukázal. Tam dokonce nepadne ani slovo Čečensko. Na druhou stranu si můžete žít spokojeně ve vaše bytě v centru Moskvy a ani nevnímat, že někde daleko probíhá válka. Jenže dokud taková místa válečných konfliktů na světě existují, vrací se z nich ti, co to přežili," pokračoval Todorovskij.
"Mohou nás potom ohrožovat, mohou zanést válku i do našich domovů. Lidé, co tehdy šli na muzikál do moskevského divadla, také netušili, že válka může být tak blízko, když sál najednou obsadili teroristé," vysvětlil Todorovskij.
"Nechtěl jsem říkat, že je někdo vinný a všichni nevinní, že někdo má pravdu a druzí ne. Ale všichni jsme svým způsobem vinní a všichni máme pravdu. Války jsme si stvořili sami společně, proto v tom názvu je ta paralela s Frankensteinem," uzavřel filmař, který patří do střední generace úspěšných ruských režisérů.