Článek
Doplácejí na to nejen velcí, ale i drobní věřitelé. Vyplynulo to ze Stálé konference českého práva (SKČP).
„Vzpomínám na případy, kdy povinní činí podání na cokoliv každý druhý den. Zarážející je, že je to možné. Přitom předtím se daná věc i léta řešila v soudním řízení. Jsem jednoznačně pro to, aby se řízení koncentrovala,“ prohlásil na SKČP soudce Ústavního soudu Jaromír Jirsa.
Podle prezidentky Exekutorské komory Pavly Fučíkové je exekuční řád plný sporných výkladů, protože co jedna novela zavede, druhá záhy zruší. „To je typické pro celý český právní řád, a to nejen v exekucích,“ konstatoval pro Právo právník a zakladatel Stálé konference českého práva Karel Havlíček.
Neznalí zákonodárci
„Pořád se vymýšlí, co všechno ještě regulovat. Setkáváme se s neznalostí zákonodárců, kteří vycházejí ze starých internetových článků. Regulují se už neexistující problémy, důvodové zprávy k novelám jsou plné polopravd. Předpisy se mění tak rychle, že soudy už podle nich nestíhají rozhodovat, protože než se k nim případy dostanou, jsou už jiná ustanovení,“ shrnul přerovský exekutor Lukáš Jícha.
Povinní podle něho mohou téměř donekonečna podávat opravné prostředky, něco namítat, a odkládat tak výkon exekučního rozhodnutí.
„Máme zajištěný majetek, ale pokud povinný chce, tak nás ani za deset let nepustí k realizaci exekuce, aby se peníze dostaly k věřiteli,“ prohlásil Jícha.
Dlužníkům neznalým procesně-právních úhybných obezliček, kteří se do zoufalé situace dostali třeba kvůli nemoci nebo nehodě či rozvodu a platí jako diví, se tomu ani nechce věřit, že vychytralí, chroničtí dlužníci mohou tak snadno z věci vyklouznout.
Jenže i letmý pohled do exekučních statistik potvrzuje, že rozsudek soudu v občanských věcech v Česku opravdu zdaleka nic neznamená. Více než polovina exekucí je totiž starších pěti let. Celkem je otevřeno na 4,7 miliónu exekucí.
Vydání naskakují
„Funkční právo přitom ale není od nalézání skutečností k rozsudku, ale teprve až k výkonu takového rozhodnutí, a to v reálném čase. Ne až někdy za deset let,“ zdůrazňuje místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala.
Právě on je jedním z hlasitých zastánců toho, aby se všechna dosud oddělená řízení od nalézacího, rozhodovacího až po exekuční sloučila, koncentrovala v jedno. A pokud je dlužník opravdu předlužen, opravdu nic nemá, aby se překlápělo v insolvenční řízení. Podle soudce Fialy ale každá dosavadní vláda tomu na začátku tleskala a pak skutek utek. Vše se pak vleče, dlužníci jen posílají papíry, věřitelům naskakují vydání.
Podle Fučíkové jednou z mála dílčích a vyvážených změn v exekučním řádu je zavedení dobrovolné úhrady ze zablokovaného účtu. Stávalo se totiž, že exekutor musel zablokovat účet, i když srážka od zaměstnavatele byla poslána.
Jedním ze systémových projevů nestability exekučních pravidel je podle SKČP zpětné zneplatnění rozhodčích doložek ve spotřebitelských smlouvách. Dluh sice existuje, byl včas uplatněn, tedy nepromlčel se, ale přesto nemůže být už dnes vymáhán, protože exekuci posvětil soukromý rozhodce. To dříve bylo možné, jenže soudy plošně fakticky doložky zneplatnily.
Startem k exekucím v těchto smlouvách nebyl soud, ale soukromý rozhodce.
Nevymahatelné pohledávky se kupí
V minulých letech docházelo k jejich zneužívání a k podvodům, kdy rozhodci byli kamarádi některých věřitelů s lichvářskými metodami, jenže teď hlavně nebankovním finančním institucím na stolech leží stohy prakticky nevymahatelných, byť reálných pohledávek. Podle Jíchy má například jedna velká úvěrová firma takto odepsáno na 70 procent svých pohledávek.
„Rozhodčí nález je křehký exekuční titul a věřitelé nemohli před lety tušit, že dojde k takovému odklonu judikatury,“ potvrdila soudkyně Krajského soudu v Praze Martina Kasíková.
„Nastoupili jste do tramvaje číslo 3, ta se během jízdy změnila na 22 a dovezla vás na jinou konečnou,“ glosuje to s oblibou JUDr. Karel Havlíček.
