Článek
Končický zemřel v neděli 13. prosince ve věku 90 let.
Ke smutečním hostům promluvila ředitelka Slezského zemského muzea v Opavě Jana Horáková.
Mezi smutečními hosty byla kromě rodiny řada vojenských hodnostářů, členové sokolské organizace i vojenských historických spolků, ale také představitelé města Ostravy a Moravskoslezského kraje. Nejprve promluvila ředitelka Slezského zemského muzea v Opavě Jana Horáková, která shrnula život Mikuláše Končického. Ve smuteční řeči odcitovala i pár jeho vzpomínek.
S veteránem druhé světové války Mikulášem Končickým se přišlo rozloučit více než 500 lidí.
„Najednou se jedna hromádka proměnila v tank. Stavěl se do palebného postavení. Tak jsem dal povel a vystřelili jsme. Tank dostal zásah, jenže za ním se vysunul druhý. Po něm jsme také vystřelili, ale minuli. Po druhé jsme na ten samý tank už nestříleli, ale začali jsme couvat. A nad námi proletěla rána, naštěstí pro nás špatně odhadli vzdálenost...“ citovala Horáková Končického vzpomínky z Ostravsko-opavské operace, při které během dubna 1945 padlo na 21 tisíc vojáků.
Zůstal vojákem z povolání
Končický po své učitelské praxi narukoval do 1. československé samostatné tankové brigády v Rusku v roce 1944. Jako tankista se účastnil dukelské, jaselské a ostravské operace. Po válce zůstal v armádě jako voják z povolání. Sloužil v Moravské Třebové u 11. tankové brigády, absolvoval vojenskou akademii a působil ve vojenském školství.
Mikuláš Končický zemřel v 90 letech.
V roce 1975 musel z armády odejít kvůli odmítavému postoji k okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Rehabilitace se dočkal až po pádu komunismu v roce 1989. Před čtyřmi lety mu byl propůjčen Řád bílého lva vojenské skupiny II. třídy. V květnu 2014 byl povýšen na generálmajora a letos na jaře jmenován do hodnosti generálporučíka.