Článek
„Dekrety jsou dítětem své doby a nevznikly by, kdyby nebylo protektorátu. Není však pochyb, že se udály hrozné věci, o nichž je nutné diskutovat.“
- (o poválečných dekretech prezidenta Beneše; Právo, 30. prosince 2006)
„Ratifikací této smlouvy má Česká republika šanci se stát významným, spojenci uznávaným partnerem, který se aktivně podílí na zajištění mezinárodní bezpečnosti. … Byla to česká iniciativa, neskrývám to, která přivedla Američany k tomu, aby tak silně systém protiraketové obrany byl zapojen do celkové architektury NATO.“
- (ve Sněmovně při jednání o uvažované protiraketové radarové základně USA na území Česka; 29. října 2008)
„Odešel velký muž.“ Na Schwarzenberga vzpomínají současní i bývalí prezidenti
„Doprovodné usnesení, které bylo zde navrženo, popravdě řečeno je zhruba tak nutné jako doprovodné prohlášení, že po vstupu v platnost lisabonské smlouvy bude nadále po dešti mokro a v létě bude tepleji než v zimě, neboť jak správně bylo uvedeno, všechna ustanovení a pravidla Evropské unie potvrzují právní stav České republiky i ten, který jsme zdědili po Československu.“
- (ve Sněmovně o snaze části ODS přijmout k lisabonské smlouvě reformující fungování EU usnesení, kterým by vyloučila možnost zpochybnit poválečné právní a majetkové vztahy na základě Benešových dekretů; ČTK, 3. února 2009)
„Žádná třetí země nemá právo veta v otázkách dalšího rozšiřování.“
- (o snaze nečlenských států ovlivňovat výběr nových členů NATO; ČTK, 13. března 2009)
„Opravdu bych se srdečně poděkoval za toto pozvání, které mne velice potěšilo. Pozve-li mě svobodná osmnáctiletá k sobě, tak jsem vždycky velice šťastný z toho a vítám to. K tomu je ještě modrooká, což se mi také líbí. Takže svobodná osmnáctiletá modrooká je vždy lákavá. Ale přesto, …mám někdy obavy o ni. Nejsem si tak úplně jist, jestli ve všem už je dospělá.“
- (na kongresu ODS; 21. listopadu 2011)
„Nejhorší výsledek toho je, že jsme úplně ztratili dvě věci. Dneska je tento pojem zastaralý, pojem našich dědů, někteří mladí lidé se tomu smějí. Ztratil se pojem vlastenectví a ztratil se pojem národní hrdosti. Český jazyk je velmi přesný. Na rozdíl od našich sousedů totiž velmi pečlivě rozlišujeme mezi pýchou, která opovrhuje ostatním, a hrdostí. Hrdost vychází ze sebepoznání, vědění, že každý člověk a každý národ má svůj úkol, že tento úkol plníme dobře. Tato národní hrdost se nám naprosto vytratila.“
- (projev na sněmu TOP 09 před svou kandidaturou do funkce předsedy strany; 28. listopadu 2009)
Karel Schwarzenberg
„Je pravda, že vláda Berlusconiho má vinu, že nezaváděla reformy. Berlusconi bohužel tu dobu prošoustal, místo aby ji využil na reformy.“
- (o situaci v eurozóně; Lidové noviny, 29. října 2011)
„To, co se v roce 45 stalo, přirozeně bylo vyhnání. … Na druhé straně je třeba si uvědomovat, že tomu něco předcházelo.“
- (o poválečném odsunu sudetských Němců; Berliner Zeitung, 31. března 2007)
„Poněvadž ty magory znám trošku, to samozřejmě demonstrace budou ještě nekonečně pokračovati, ale, řekněme, nebudou už překážet na silnici.“
- (o blokádách silnic rakouskými odpůrci Jaderné elektrárny Temelín; ČT 24, 17. května 2007)
„A proč je dnes kritika USA tak oblíbená? Má to tři důvody. Zaprvé: některým ještě zůstalo v mozku něco z toho, co jim tam bylo vtloukáno během čtyřiceti let komunismu. Američan byl představován jako ten zlý. Věc druhá: třeba do české sociální demokracie přešel propojením se s Evropou ze Západu jistý druh antiamerikanismu. Někdy se bavím, když je poslouchám a slyším ozvěnu západních antiamerických nálad z konce šedesátých let 20. století. (…) A poslední věc: Bushova administrativa udělala na začátku velké chyby vůči Evropě, teď se to změnilo.“
- (rozhovor mj. i o návštěvě amerického prezidenta George Bushe v ČR; MfD, 10. června 2007)
„Uvedl jsem jasně, že Benešovy dekrety nelze zrušit, protože zpětný účinek není možný, stejně jako u mnichovské dohody. Dějiny se nedají vrátit zpět.“
- (o poválečných dekretech prezidenta Beneše; 18. ledna 2013)
„To, co jsme v roce 1945 spáchali, by dnes bylo odsouzeno jako hrubé porušení lidských práv. Asi by se tehdejší vláda včetně prezidenta Beneše ocitla v Haagu.“
- (o poválečném odsunu sudetských Němců; Česká televize, 17. ledna 2013)
FOTO: Klíčové okamžiky Karla Schwarzenberga
„Deset procent je jasný rozdíl. Zvítězil Miloš Zeman, což uznávám. Doufám, že se mu podaří být prezidentem všech českých občanů. (…) Myslím, že velký rozdíl byl výsledek kampaně posledních dní. Já prostě nerad dávám podpásovky a nikdy nelžu ve svých inzerátech nebo prohlášeních našeho týmu. To zásadně odmítám.“
- (poté, co v druhém kole volby prezidenta republiky prohrál s Milošem Zemanem; ČTK, 26. ledna 2013)
„Musíme Ukrajině pomoci i zbraněmi. Jinak nemá proti výborně vybaveným a vycvičeným ruským jednotkám šanci a (ruský prezident Vladimir) Putin Ukrajinu kus po kuse sežere.“
- (po ruské anexi ukrajinského Krymu; pro německý deník Rheinische Post, 1. října 2014)
„Někteří si snad ještě vzpomínají, že jsme slíbili a podepsali závazek, že euro přijmeme. Očividně se držíme v zájmu toho, abychom se do Evropské unie dostali, rady z Dobrého vojáka Švejka: Měl jim to odpřísahat a pak se na to vysrat!“
- (Poslanecká sněmovna, 31. května 2018)
„Nečekal. A taky jsem se dost zmýlil. Myslel jsem, že je Putin chladnější a rozumnější. Ale ten jeho proslov těsně před přepadením Ukrajiny, to byl projev velmi emotivního člověka. Tam bylo už naprosto jasné, že to měl dlouho v plánu. Myslel jsem, že bude velké divadlo, že bude vydírat, ale že začne velkou válku, to mě ani ve snu nenapadlo.“
- (k ruské agresi na Ukrajině na otázku, zda čekal, že se dožije války v Evropě; Právo, 19. března 2022)
Schwarzenberg – jedna z nejvýraznějších osobností české politiky
Potomek známého šlechtického rodu Karel Schwarzenberg, který v sobotu zemřel ve Vídni ve věku 85 let, patřil k nejvýraznějším osobnostem české politické scény. Mimo jiné byl ministrem zahraničí, předsedou TOP 09 a senátorem. Do voleb v roce 2021, před kterými oznámil odchod z politiky, byl nejstarším členem české Poslanecké sněmovny.
Karel Schwarzenberg pocházel z orlické větve starobylého šlechtického rodu. Narodil se v pražské porodnici v Bubenči jako nejstarší syn Karla Schwarzenberga a jeho manželky Antonie. Po únorovém puči v roce 1948 rodina pozbyla veškerý majetek v Československu a odešla do Rakouska. V exilu studoval v Mnichově lesnictví a ve Vídni a Štýrském Hradci práva. Po smrti strýce Jindřicha, který jej adoptoval, se v roce 1965 stal i dědicem majetku krumlovsko-hlubocké větve.
V 80. letech předsedal Mezinárodnímu helsinskému výboru pro lidská práva a v rodinném sídle v bavorském Scheinfeldu umístil archiv tehdy v Československu zapovězené literatury. Díky své funkci také mohl navštívit komunistické Československo, kde jednal o otázce lidských práv a setkal se s disidenty. Do vlasti se vrátil na podzim 1989 a na počátku 90. let se stal vedoucím kanceláře prezidenta Václava Havla.
Vzpomínka na Václava Havla na Václavském náměstí v Praze. Na snímku je bývalý Havlův kancléř Karel Schwarzenberg
Politická kariéra
Vstoupil do Občanské demokratické aliance (ODA) a v roce 2004 byl s podporou US-DEU zvolen za Prahu 6 do Senátu. Z ODA později vystoupil. Od ledna 2007 do května 2009 byl ministrem zahraničí ve vládě Mirka Topolánka (ODS), do vlády jej nominovala Strana zelených.
V červnu 2009 se stal lídrem nové strany TOP 09, jejíž vznik inicioval bývalý předseda KDU-ČSL a ministr financí Topolánkovy vlády Miroslav Kalousek. V listopadu byl pak na prvním stranickém sjezdu zvolen předsedou TOP 09. Ve volbách do Sněmovny v květnu 2010 se TOP 09 stala třetí nejsilnější stranou, Schwarzenberg poslancem a poté, co se strana stala součástí vládní koalice, znovu usedl do křesla ministra zahraničí.
Ve vládě Petra Nečase (ODS), kde zastával i funkci prvního vicepremiéra, setrval až do jejího konce v červenci 2013. V roce 2013 byl znovu zvolen do Sněmovny, kde byl předsedou zahraničního výboru. V prosinci 2015 již neobhajoval křeslo předsedy TOP 09 a byl zvolen čestným předsedou strany. V roce 2017 byl opět zvolen poslancem a jako 79letý se stal nejstarším zvoleným poslancem v historii. V roce 2021 už poslanecký mandát neobhajoval.
Prezidentští kandidáti Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg před předvolební debatou
Okněžnělý landskrabě v Klettgau
Karel Schwarzenberg, jehož (zrušené) tituly znějí Karel Jan, XII. kníže ze Schwarzenbergu, okněžnělý landskrabě v Klettgau, hrabě ze Sulzu a vévoda v Krumlově, nebyl jen známým politikem, ale také donedávna správcem rozsáhlého rodového majetku. „Byl jsem vychováván tak, že všechen majetek je svěřený, ne moje vlastnictví. Byl mně dán do opatrování, abych se o něj staral a dal ho dál,“ uvedl v jednom z rozhovorů. Budil pozornost svým noblesním vystupováním, dýmkou, občasnou dřímotou při jednání a někdy až provokativní přímostí a lidovou mluvou. Sám sebe často nazýval lesníkem a hostinským.
Před rokem 1918 patřili Schwarzenbergové k nejbohatším v Evropě. Kromě 200 000 hektarů půdy vlastnila rodina mimo jiné více než tucet zámků v Rakousku, Čechách a Německu. V roce 1941 majetek vyvlastnili nacisté, v Rakousku a Německu však byl po druhé světové válce vrácen. V Česku majetek zabrali komunisté a ke Schwarzenbergům se částečně vrátil až po roce 1990.
Schwarzenbergům byl vrácen v restitucích majetek orlické větve, mimo jiné zámky Orlík, Čimelice, Zvíkov, Sedlec u Kutné Hory a více než 11 000 hektarů půdy. V Rakousku patří ke schwarzenberskému majetku například palác ve Vídni, zámek Murau či lesní závody. V Česku se Karel Schwarzenberg podílel mimo jiné na privatizaci Karlovarské Becherovky a zasedal v dozorčí radě společnosti Patria Finance. Do června 2007 byl většinovým vlastníkem společnosti, která vydávala zpravodajský týdeník Respekt. V roce 1997 si koupil zámeček Dřevíč u Berouna, který se stal jeho trvalým bydlištěm.
Karel Schwarzenberg s dcerou Annou Karolinou, řečenou Lila
Vyznamenání
Nositel celé řady domácích a zahraničních vyznamenání (např. Řádu TGM) Schwarzenberg měl švýcarské a české občanství. V roce 1967 se oženil s lékařkou Terezií, rozenou hraběnkou z Hardeggu. V roce 1988 se rozvedli, ale po dvaceti letech se znovu vzali. Měli tři děti – dceru Annu Karolinu a syny Jana Nepomuka Ondřeje a Karla Filipa (nevlastní syn).
Schwarzenberg měl řadu zdravotních problémů, mezi něž podle něj patřily obtíže se srdcem a ledvinami, kvůli kterým byl opakovaně hospitalizován a které ho letos připravily o možnost 28. října osobně převzít Řád bílého lva, nejvyšší české státní vyznamenání. Před několika dny byl letecky přepraven do jedné z vídeňských nemocnic. V rakouské metropoli, kde měl část rodiny, strávil velkou část svého života.
Zemřel Karel Schwarzenberg
