Osmdesátiletí manželé z Tachovska odmítají opustit dům, soud na ně poslal exekutory

Dům Kastnerových skončil v roce 2017 v dražbě kvůli dluhům jejich dcery. Od té doby má nového vlastníka. Jenže senioři to neuznávají a odmítají odejít. Nehnula s nimi ani osmnáctiměsíční podmínka, kterou předloni dostali za přečin neoprávněného užívání cizího domu.

„Výkonem exekuce vymáháme své dřívější rozhodnutí o tom, že původní majitelé nemovitosti ji dál protiprávně užívají,“ uvedla předsedkyně tachovského soudu Olga Reiserová.

Vyklizením domu Kastnerových soud pověřil exekutorku Lenku Kozlovou. Jak chce v případu postupovat, nechtěla na dotaz Novinek komentovat. „Nemohu sdělovat konkrétní informace. Chci jen říci, že v jejich vlastním zájmu bych uvítala, kdyby vše probíhalo za naší vzdálené asistence,“ reagovala exekutorka.

Že by senioři šli z domu dobrovolně, je podle jejich právního zástupce vyloučeno. „Žena odmítá barák opustit. Narodila se tam a prožila celý svůj život. Pán je se situací smířený, ale bez manželky sám neodejde. Nemají ani kam jít. Pokusím se tento nepříznivý stav ještě zvrátit,“ vysvětlil advokát.

Podle šéfky soudu je například možné podat návrh na zastavení exekuce. K tomu by ale musely existovat pádné důvody.

Do celé šlamastyky dostala Kastnerovy jejich dcera, které rodiče před pár lety domek věnovali. V darovací smlouvě se sice pojistili klauzulí o tom, že mohou v domku dožít, jenže tento závazek dcera při převodu nemovitosti v katastru nenechala zapsat jako věcné břemeno, aby mohla dům využít jako zástavu při žádosti o půjčku. Žena a její partner se následně dostali do finančních problémů, a když půjčku nespláceli, dům jako zástava skončil v roce 2017 v aukci.

„Já se tady narodila. Tatínek padl ve válce, v domě jsme bydlely samy s maminkou. Manžel je se mnou od pětačtyřicátého. Máme tady zahrádku, slepice a králíky. Já ten barák nedokážu opustit. To si raději něco udělám,“ řekla Novinkám seniorka. Podle svých slov vůbec netušila, že byl dům v zástavě a následně v dražbě.

„Dozvěděli jsme se to náhodou. A pak za námi začali jezdit policajti, že se máme vystěhovat. Neměli jsme ale k tomu důvod, protože jsme to nezavinili. Když nás odsoudili, brali jsme to za vyřízenou záležitost,“ pokračovala žena s tím, že si takové stáří rozhodně nepředstavovala.

Jejího manžela Jiřího nejvíce mrzí, že ten, kdo to zavinil, nebyl potrestán. „My jsme to jako volové odnesli,“ uvedl důchodce.

Civilní soud v loňském rozsudku konstatoval, že vlastník nemovitosti má právo domáhat se vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje. „Předmětnou nemovitost původní majitelka darovala své dceři a jejímu manželovi, kteří její vlastnictví pozbyli v rámci insolvenčního řízení, kdy došlo k jejímu prodeji novému vlastníkovi,“ stojí v rozhodnutí samosoudce Patrika Kurztégla.

Podle něj neexistuje žádný právní důvod, na jehož základě by manželé Kastnerovi předmětnou nemovitost mohli užívat. „Sami pouze uváděli, že v domě mají právo být, aniž by k tomu předložili relevantní doklad,“ doplnil soudce.

Nemovitost v dražbě koupila soukromá společnost. „Nabídli jsme se, že jim seženeme byt a první měsíc nájmu za ně uhradíme. Byli jsme připraveni i na to, že nám budou platit nájem a necháme je v domku dál bydlet. Z jejich strany ale nebyla vůbec žádná snaha se domluvit. Jsou přesvědčeni, že dům jim stále patří, a nás mají za své nepřátele,“ uvedl už dříve jednatel firmy.

Státní zástupce už dříve v průběhu trestního řízení poukázal na to, že manželé Kastnerovi uzavřeli s novým vlastníkem nemovitosti v únoru 2018 smlouvu, že domek vyklidí a odstěhují se nejpozději do července téhož roku. To se nestalo. Proto také skončili předloni v dubnu před Okresním soudem v Tachově, kde prohlásili, že je nikdo z domu nedostane, protože je „odjakživa jejich“. Za neoprávněné užívání cizího domu dostali osmnáctiměsíční podmínku.

„Je mi jich opravdu líto. Oběma je už přes osmdesát a já se obávám, že už nejsou schopni pochopit, co se vlastně děje. Jsou přesvědčeni, že dům jim patří, že o něj přišli neoprávněně. Nevidí důvod, proč by z něj měli odejít. Bohužel dřív nebo později je ale vystěhují,“ řekl při odůvodnění rozsudku tachovský soudce Miroslav Vajgant. Podle něho je pravda, že se senioři pojistili v darovací smlouvě klauzulí o tom, že je nechá dcera v domku dožít.

„Jenže problém je v tom, že tento závazek nebyl při převodu nemovitosti v katastru zapsán jako věcné břemeno. To znamená, že se neváže k novému nabyvateli nemovitosti, který ji koupil v aukci,“ dodal Vajgant.

Jeho rozhodnutí potvrdil v polovině prosince 2022 Krajský soud v Plzni, který odvolání manželů Kastnerových zamítl. „Judikatura říká, že je zapotřebí pečlivě zvažovat aplikaci trestního práva jakožto nejzazší řešení u civilních sporů, kde užití jiných právních prostředků ke sjednání nápravy je zjevně neúčinné. A to je tento případ,“ uvedl předseda odvolacího senátu Miloslav Sedláček.