Článek
Podle zjištění Práva z důvěryhodného zdroje získalo azyl šest převážně mladých žen a dva muži a všichni se skutečně hlásí ke křesťanské víře. Politický režim v jejich domovině ani ekonomické česko-čínské vazby pak prý při rozhodování Česka nehrály žádnou roli.
Komunita čínských křesťanů je v Číně dlouhodobě pronásledována a v poslední době tamní úřady vůči ní údajně ještě přitvrdily. Komunističtí vládci sice uznávají katolictví i protestantství, na církve ale dohlíží tajná policie.
„Těch sedmdesát negativních rozhodnutí bylo vydáno proto, že materiály předložené žadateli byly důkladně prověřovány v zemi původu a nebylo zjištěno, že tyto osoby jsou pronásledovány státními orgány ve své vlasti,“ uvedl ve středu Metnar. Jiná situace je však u oněch osmi úspěšných žadatelů, kteří nyní azyl získali. „Byly zjištěny a potvrzeny informace, že tyto osoby byly pronásledovány a hrozilo jim reálné nebezpečí, proto jsme jim azyl udělili,“ řekl redakci ministr.
Prověrky tajných služeb
Samotné azylové řízení se táhlo dlouhou dobu z několika důvodů. Zaprvé kvůli nestandardně velkému množství materiálů, které žadatelé předkládali a úředníci vnitra prověřovali. „Byly to stovky písemností a vzhledem k tomu rozsahu i kvůli kapacitním možnostem našeho ministerstva to trvalo déle,“ podotkl Metnar.
Kvůli délce řízení čelili interpelacím ve Sněmovně premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a jeho nástupce v demisi Andrej Babiš (ANO). Někteří zákonodárci spekulovali o tom, že za vlekoucím se případem čínských azylantů stojí obchodní zájmy Česka v Číně i vstřícnost vládní politiky vůči této největší asijské zemi. To Sobotka předloni vyloučil.
Část z nich skutečně čínskými křesťany nebyla, ale ani být nemusela
Druhý důvod zdržení řízení, který ministr ve středu odmítl jakkoli komentovat, ale byl podle zjištění Práva rovněž zásadní. Týkal se prověřování, zda mezi žadateli nejsou nasazeni agenti tajných služeb či jiných zahraničních úřadů.
Všichni nebyli křesťany
„Vnitro využilo všech zdrojů k ověření těch lidí, zda s Českem nehrají nějaké hry. Ověřovalo to i přes české tajné služby,“ sdělil redakci zdroj seznámený s výsledky šetření ministerstva.
Čínská média v minulosti uvedla, že tato velká skupina žadatelů o český azyl se za křesťany jen vydávala a že jde fakticky o nelegální ekonomické migranty. „Část z nich skutečně čínskými křesťany nebyla, ale ani být nemusela. Protože v rámci tzv. doplňkové ochrany lze udělit azyl i osobám, kterým v jejich vlasti hrozí ze strany státních orgánů pronásledování, nebezpečí, ale i třeba mučení či dokonce trest smrti,“ podotkl ministr.
Jeho slova potvrdilo i ministerstvo v tiskovém vyjádření pro Právo, v němž však zároveň uvedlo, že se řešila otázka, zda zmíněné pronásledování žadatelů ze strany státních orgánů země jejich původu bylo z důvodu rasy, národnosti, náboženství, či kvůli politickému přesvědčení.
Přestože ministerstvo zamítlo žádosti sedmdesáti Číňanů, ti i nadále mohou legálně zůstat v Česku
„V rámci správního řízení musí být prokázáno, že je to konkrétní žadatel, který ve vlasti čelil nebo by tam čelil v případě návratu popsaným negativním jednáním. Samotná skutečnost, že je členem menšinové komunity, ať již z hlediska národnosti, náboženství, či politického přesvědčení, pro udělení mezinárodní ochrany nestačí,“ doplnilo ministerstvo.
Zároveň upozornilo, že azylové řízení není o žádném politickém rozhodování a hodnocení jednotlivých zemí původu či o tom, zda jsou ve vlasti žadatelů dodržována lidská práva.
V Česku počkají na soudy
„Neřeší ani otázku, zda v zemi původu konkrétního žadatele panuje demokratický režim, či nikoliv, případně zda je tam úroveň lidských práv nebo ekonomická úroveň nižší než v ČR,“ sdělilo v prohlášení pro redakci vnitro.
Přestože ministerstvo tedy zamítlo žádosti sedmdesáti Číňanů, ti i nadále mohou legálně zůstat v Česku a mají nadále všechna práva včetně možnosti ubytování, zdravotní péče apod. Platí to až do doby, než o nich pravomocně rozhodnou soudy, kam se neúspěšní žadatelé mohou obrátit se správními žalobami a následně kasačními stížnostmi. A vzhledem k zahlcenosti české správní justice může jít minimálně o několik dalších měsíců.
Čeští právníci některých z odmítnutých čínských občanů už v médiích potvrdili, že klientům doporučí, aby žaloby podali. Čínští žadatelé nyní v Česku žijí podle ministra napříč celou republikou a někteří z nich už si našli zaměstnání. Bydlí jak v zařízeních ministerstva vnitra, tak v komerčních bytech.
Nynější rozhodnutí udělit azyl jen zhruba desetině ze všech žadatelů se podle ministerstva nijak nevymyká rozhodování ostatních zemí Evropské unie. Z tabulky, kterou Metnarův úřad Právu poskytl, vyplývá, že loni požádalo o mezinárodní ochranu v EU celkem 4645 občanů Číny. Azyl získalo 895 z nich, z toho nejvíc ve Francii, a to více než čtyři stovky Číňanů. V Česku to naopak loni nebyl vůbec nikdo a v porevolučním období až do roku 2016 jen celkem 17 lidí z Číny.
V Česku podle posledních statistik ministerstva vnitra ke konci loňského listopadu žilo 4370 Číňanů, kteří měli povolený trvalý pobyt. Dalších 2472 mělo povolený pobyt přechodný.
