Oslavy osvobození začínají. Bez Rusů

První vzpomínková akce se udála již 15. dubna u památníků ve slezské obci Sudice, kde začala tzv. ostravská operace Rudé armády. Vzpomínka probíhala jako loni, tedy bez zástupců Ruska, kteří ani tentokrát nebyli pozváni.

„Další změnou bylo, že akce se již neúčastnili veteráni 2. světové války. Aktuálně jich dokážeme napočítat do dvaceti a většinou už jsou nemocní a stáří jim znemožňuje účast,“ řekl Právu mluvčí krajského velitelství Ostrava Martin Ogořálek.

Zatímco počátek ostravské operace se tradičně připomíná v Sudicích, její konec spojený s osvobozením Ostravy mívá vždy vyvrcholení u památníku Rudé armády v ostravských Komenského sadech. Tradiční akce se zde nekonala poprvé loni a letos to bude podobně.

„Z důvodu pokračující ruské agrese na Ukrajině nebudeme pořádat dříve tradiční ceremoniální akt s vojenskými poctami. Připravuje se ale ekumenická bohoslužba, která se uskuteční 28. dubna v kostele sv. Václava v Ostravě,“ sdělila Právu Gabriela Pokorná, mluvčí ostravské radnice. Lidé budou moci památku obětí bojů uctít po celý den u památníku v Komenského sadech. Stejně tak učiní i zástupci vedení města.

Součástí letošních oslav osvobození bude na Opavsku i série pietních akcí, kterou pořádá Československá obec legionářská. Odstartuje v pátek 28. dubna v Sudicích a pokračovat bude přes Bolatice, Štítinu, Dolní Lhotu a Čavisov až do Ostravy-Vítkovic. U válečných památníků, případně u hrobů válečných hrdinů jsou domluvena krátká pietní shromáždění za účasti starostů, někde i s kulturním vystoupením žáků základních škol.

Plzeň si připomene osvobození americkou armádou na tradičních Slavnostech svobody, a to od pátku 5. do pondělí 8. května. Ale poprvé bez účasti válečných veteránů z USA a Belgie. „Někteří nás opustili, některým to neumožnil zdravotní stav,“ sdělil primátor Roman Zarzycký (ANO). Oficiální pozvání putovalo na posledních šest adres, bohužel ani z jedné nepřišla pozitivní odpověď. Do Plzně však dorazí rodinní příslušníci válečných hrdinů včetně George Pattona Waterse, vnuka legendárního generála.

Ve městě budou jako každý rok k vidění dobové armádní kempy, na nejočekávanější bod programu, průjezd konvoje zhruba dvou stovek historických vojenských vozidel, dojde v neděli dopoledne. Takzvaný konvoj osvobození vyrazí už tento pátek dopoledne od amerického velvyslanectví v Praze. Bojové ukázky se kvůli válce na Ukrajině nekonaly již loni a organizátoři se k nim už vracet nebudou.

Výročí osvobození si v prvním květnovém týdnu připomenou i Kroměříži. „Oslavou bude pietní akt u památníku rumunských vojáků 3. května, který doplní o den později setkání u hrobu Ludvíka Svobody na místním hřbitově,“ upřesnil starosta Tomáš Opatrný (ANO).

V Brně se 8. května uskuteční vzpomínkový akt v areálu Kounicových kolejí. Událost začne v 10 hodin. „Nicméně kdo dorazí, to v tuto chvíli nevíme. Potvrzení ani nevyžadujeme,“ řekl Právu mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek. Zástupce ruské strany radnice nezvala.

O uplynulém víkendu se konala vzpomínková akce na konec druhé světové války pod hradem Veveří u Brna. Pořadatelé zdůrazňují, že šlo o poctu všem vojákům podílejícím se na osvobození Československa.

„Značnou část z nich tvořili v Rudé armádě Ukrajinci. Byli tu samozřejmě Čechoslováci, Rumuni, Maďaři a zástupci dalších zemí. Pokud bychom naši akci neuspořádali, tak bychom na ně zapomněli, a to si rozhodně s ohledem na to, co pro nás udělali, nezaslouží,“ uvedl tvůrce scény Ivan Vystrčil se sdružení Acaballado.

V Praze zatím není hlášeno víc akcí k 78. výročí konce druhé světové války, radnice i státní instituce je zatím neoznámily. Jediným ohlášeným shromážděním byla do včerejška pieta KSČM na náměstí Kinských v Praze 5, kde na vysokém podstavci stával sovětský tank č. 23, který ovšem na toto místo v květnu 1945 nedojel. Komunisté své shromáždění svolali na 9. květen, který nadále považují za „den osvobození od fa­šismu“.

Právě 9. květen se v Československu kvůli příjezdu Rudé armády do Prahy uctíval jako konec války až do sametové revoluce. Poté následoval logický příklon k 8. květnu, evropskému Dnu vítězství. Ostatně 8. května 1946 v 16.00 německý generál Rudolf Toussaint, který velel jednotkám bojujícím proti Pražském povstání, podepsal před Českou národní radou kapitulaci. Ruské tanky přijely až poté.

Politici, sokolové, skauti a pamětníci v Praze tradičně připomínají Pražské povstání u budovy Českého rozhlasu, kde 5. května 1945 vypuklo.