Článek
Velikonoce v Česku nějak výrazně neoslavují. Rozdíl v pojímání svátků jsou podle nich mezi oběma národy značné. „Scházíme se u zdejšího pravoslavného kostela, kde si necháme posvětit košíčky plné velikonočních dobrot,“ připomněla jednu v Česku z dodržovaných tradic šestapadesátiletá Oksana, která před válkou žila v Kyjevě, kde vedla divadlo.
Přípravy na pravoslavné Velikonoce začínají na Ukrajině týden předem. Čtvrtku v tomto týdnu se přezdívá Čistý čtvrtek a bývá tradičně vyhrazen úklidu domu a jeho výzdobě. Ve stejný den se rodiny koupají před východem slunce pod tekoucí vodou, která údajně smývá všechny hříchy a nemoci.
Olena Druz (vlevo) a Oksana Soloviova se v teplickém centru humanitární pomoci probírají velikonoční nadílkou.
Na Velký pátek se chodí na bohoslužby. Sobotu považují ukrajinští křesťané za den odpočinku a večer se scházejí k noční bohoslužbě, při které přinášejí velikonoční košíky k posvěcení. V košíku je kromě vajíček i takzvaná paska, tradiční velikonoční pečivo připomínající český mazanec.
„Potom celou noc zpíváme takzvanou Všenočnuju, náboženské písně speciální pro velikonoční bohoslužbu,“ doplnila Oksana.
Pomlázka se jim líbí
Na Velikonoční neděli se Ukrajinci scházejí s celou rodinou u velkého stolu. „To máme podobné jako u vás,“ poznamenala devětačtyřicetiletá Olena z Dnipra, která v srpnu 2022 dorazila do Ústí nad Labem, odkud se letos přestěhovala do Teplic.
Mrskání dívek chlapci pomlázkou na Velikonoční pondělí, jak je v Čechách odvěkou tradicí, na Ukrajině neznají. Mají tam ale takzvanou Vrbnou neděli, kdy si ženy jemným šleháním vrbovými proutky očisťují celé tělo.
„Šlehání žen a dívek pomlázkou je zajímavé, to se mi na zdejších tradicích líbí nejvíce,“ usmála se vystudovaná psycholožka Oksana a připomněla, že na Ukrajině mají takzvané polévací pondělí, kdy se ženy i muži navzájem polévají vodou, ale někdo i voňavkami.
Na hrobech příbuzných nechávají jídlo
Do ukrajinských velikonočních zvyků spadá i ten, kdy rodiny jezdí na hroby příbuzných, kde nechávají posvěcené jídlo s vědomím, že si ho vezmou lidé, kteří na tom nejsou finančně dobře.
Podle obou žen je pravděpodobné, že na ukrajinské velikonoční zvyky budou dlouhou dobu jen vzpomínat. Osobně by je mohly znovu zažít až po konci války, který by jim umožnil případný návrat do vlasti. Mír je však podle nich v nedohlednu.
Zklamal je přístup k válce nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Jde mu jen o byznys,“ má jasno Olena.
Vystudovaná psycholožka Oksana si prohlíží vzkazy na mapě Ukrajiny, které na ně píšou klienti Centra humanitární pomoci.
Oksana se domnívá, že bez větší vojenské pomoci Západu se Ukrajinci vydrží bránit maximálně ještě dva roky. „I kdyby se do té doby podařilo domluvit příměří, tak Putin dřív nebo později opět zaútočí. Jeho cílem je vyhladit ukrajinský národ,“ predikuje Oksana s přesvědčením, že „pokud Rusák dobije Ukrajinu, tak se nezastaví a půjde dál“.
„S teroristy se o míru vyjednávat nedá, teroristy je potřeba zlikvidovat,“ doplňuje Olena ostře.
Nenávistné poznámky mají prý hlavně senioři
V Teplicích se jim prý žije dobře, město si oblíbily. Oksana pracuje v Centru humanitární pomoci, kde klientům zařízení poskytuje psychologickou pomoc. Olena je po operaci, momentálně je nezaměstnaná a práci si hledá. Obě bydlí v nájemních bytech, s příjmy vystačí.
S nenávistnými reakcemi na adresu Ukrajinců ze strany domorodců se prý setkávají spíše výjimečně. „Projevují se takto zejména starší lidé, kteří jsou pro mě z nepochopitelných důvodů na straně Ruska. Naprostá většina místních je ale v pohodě a nemají s námi problém,“ tvrdí Olena.
Válka na Ukrajině dřív nebo později skončí, byť nikdo aktuálně netuší, s jakým výsledkem. Olena nedokáže nyní odpovědět na dotaz, zda se po válce vrátí domů. „Duše by chtěla, ale zároveň jsem si tady přivykla a chci tady něco budovat.“
Jasno nemá ani Oksana, její manžel nadále žije a pracuje v Kyjevě. Několikrát do roka se navštěvují. Jestli po případném konci války spolu zakotví v Teplicích, nebo stráví podzim života v ukrajinské metropoli, zatím nevědí.
