Osada v Ostravě už není ghetto, přesto jí hrozí konec. Kvůli stavbě centra pravoslaví

„Cítíme, že ze strany obvodu ani města není zájem o záchranu a další rozvoj současné Bedřišky. To jenom potvrzuje to, že na naši páteční veřejnou diskusi, kde jsme se bavili o budoucnosti kolonie, nedorazil nikdo z obvodu ani z magistrátu,“ řekla Novinkám Eva Lehotská, která obyvatele Bedřišky zastupuje.

Dodala, že přitom na setkání pozvali 15 zastupitelů Mariánských Hor a Hulvák a 55 zastupitelů ostravského magistrátu. „Musím říct, že devět pozvaných zastupitelů se alespoň omluvilo, ostatní nic. Názor na to, ať si každý udělá sám,“ zlobila se Lehotská.

Ta je také součástí pracovní skupiny, která v létě vznikla na ostravském magistrátu a má řešit budoucnost Bedřišky. Jejími členy jsou kromě ní zástupci města a obvodu, například i ostravský primátor Jan Dohnal (Spolu).

Podle Lehotské však nové vedení Ostravy nemá zájem rozvíjet současnou Bedřišku. „O to se snažilo minulé vedení města v čele s tehdejším primátorem Tomášem Macurou a jeho náměstkyní Zuzanou Bajgarovou. Přijel se k nám podívat i současný český prezident Petr Pavel, náš osud ho zajímá,“ vysvětlovala Lehotská.

Poprvé se pracovní skupina sešla letos 23. září. „Vůbec jsme se nebavili o záchraně současné Bedřišky. Řešil se projekt soukromého developera, který chce v Bedřišce postavit centrum pro pravoslavné věřící. Dosud nám říkali, že šíříme fámy, teď to tam poprvé oficiálně zaznělo. Mariánskohorský starosta dostal za úkol zjistit, zda má developer ještě o Bedřišku zájem,“ líčila Lehotská s tím, že navíc vedení města vyňalo Bedřišku ze strategického plánu na roky 2024 až 2030, kde dosud byla.

O jakého developera jde, není jasné, mluví se o firmě Sass Group, jejímž majitelem je podle obchodního rejstříku Ukrajinec Mykola Tkach.

Podle odborníků z Agentury pro sociální začleňování tak město i obvod ničí čtrnáctiletou práci neziskových organizací, které v Bedřišce pracují s romskými i neromskými rodinami. Do roku 2010 totiž byla Bedřiška ghettem, kde byla policie jako doma. Řešil se zde i žhářský útok. Dnes je na Bedřišce klid a pohoda, nikdo nedluží na nájmu či službách, děti chodí do školy, dospělí pracují. Když se objeví problémy, tak je rodiny společně řeší.

V Bedřišce funguje i spolek Nová ostravská Bedřiška lidem (N.O.B.L.), který organizuje doučování a zájmové kroužky pro děti, ale i pro dospělé. „Zjistili jsme totiž, že rodiče neumí pracovat s počítačem. Děláme zde sousedská setkání, organizujeme výlety po Ostravě a okolí, máme zde i šicí dílnu, slavíme společně svátky, teď jsme slavili Halloween a vyráběli strašidelné dýně,“ líčila Lehotská.

Obyvatelé ostravské Bedřišky jsou tak nyní připraveni se proti krokům mariánskohorské radnice bránit tvrdě právní cestou. „Vyjednávání selhala, žádali jsme i odkup pozemků, nepořídili jsme. Chtějí prostě všechny vystěhovat a z Bedřišky udělat krásnou čtvrť, ale už pro někoho jiného,“ posteskla si Lehotská s tím, že je jasné, že se snaží vystěhovat romské etnikum. Někteří dostali termín se vystěhovat do konce září 2025, jiní až do konce května 2029. Lidé nevědí, podle čeho se radnice rozhodovala.

A právě tohle chtějí právně rozporovat. „V rámci diskriminačního zákona podáme na obec žalobu. Věřím, že se to povede do dvou týdnů. Další trestní oznámení či žaloby budou následovat. Problém vidíme i v ničení obecního majetku, ve znaleckých posudcích na ty finské domky. Radnice má jasný záměr finské domky zdemolovat za každou cenu, špatně spravují svůj majetek. Problémy vidíme i v náhradách škody a majetkové újmě,“ líčila Lehotská.

Starosta ostravských Mariánských Hor a Hulvák Patrik Hujdus (Nezávislí) Novinkám opakovaně sdělil, že si je vedení radnice vědomo, že vystěhování Bedřišky je nepopulárním krokem.

„Ale obvod už dál nehodlá investovat do finských domků, jejichž životnost je pryč,“ zdůraznil starosta s tím, že radnice se musí chovat jako správný hospodář. Stejné argumenty sdělil starosta i na ostravském magistrátu zastupitelům, když byl vyzván, aby se k situaci vyjádřil.

Podle něj ani obvod nemá peníze na proměnu kolonie. „Staráme se o obvod s 12 tisíci obyvateli a musíme opravovat další domy. V Bedřišce nyní žije tolik lidí jako v jednom našem paneláku. Rozpočet obvodu není neomezený, proto si na opravy musíme brát úvěry,“ vysvětloval Hujdus s tím, že jediným řešením je postupný útlum nájemního bydlení v Bedřišce, aby nevznikl nějaký sociální problém.

Obvod je podle něj připraven se o nájemníky postarat. „Mohou získat nájem v našem obecním bytě. Pokud by si z nabídky nevybrali, či chtěli bydlet jinde, tak takovému zájemci nabídneme třicet tisíc korun. Tato částka jim může pomoci s úhradou kauce v bytě u soukromého vlastníka,“ shrnul starosta.

Podle Lehotské však slibům radnice po minulých zkušenostech už nikdo nevěří. „Jde už o třetí vlnu vystěhování Bedřišky. Kdysi tu žilo kolem 176 lidí, teď jich je 74, tedy v těch prvních dvou vlnách odešla zhruba stovka lidí. Máme informace, že většina z nich bohužel skončila na ubytovnách a u podnikatelů s chudobou. V obecních bytech jsou asi tři rodiny z Bedřišky,“ shrnula Lehotská.