Článek
OSA podle úřadu porušila zákon o ochraně hospodářské soutěže tím, že v letech 2008 až 2014 vynucovala nepřiměřené obchodní podmínky za poskytnutí licencí k užití autorských práv prostřednictvím zvukových a zvukově obrazových přístrojů umístěných na pokojích ubytovacích zařízení.
Svaz ve svých sazebnících nijak nezohledňoval, zda jsou pokoje obsazené či nikoliv. „Provozovatelé ubytovacích zařízení tak platili za licence i v případě, že v pokoji nebyl reálně nikdo ubytován,” popsal ÚOHS.
Úřad připomněl, že do roku 2008 OSA obsazenost pokojů zohledňovala jako relevantní kritérium pro výpočet autorské odměny. S touto praxí přestala ve chvíli, kdy došlo k zastropování maximální výše těchto odměn na ubytovacích pokojích.
„Je tak zjevné, že jediným důvodem, proč v posuzovaném období OSA upustil od zohledňování obsazenosti pokojů v sazebnících autorských odměn, byla snaha maximalizovat výši vybraných autorských odměn od ubytovacích zařízení,” konstatoval úřad a upozornil na absurditu požadavku autorské odměny za dobu, kdy nemohlo dojít k užití díla, neboť pokoj byl prázdný.