Opozice vyzývá k návratu krizového štábu

Babiše ve středu k opětovnému zřízení krizového štábu vyzvaly opoziční KDU-ČSL, volala po něm i ODS, souhlasil by i ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). „Žádáme aktivaci odborníků a Ústředního krizového štábu a svolání představitelů sněmovních stran k jednání. Chceme slyšet, jak vláda hodlá v příštích dnech a týdnech systematicky postupovat,“ řekl předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

„Ústřední krizový štáb měl mít v koordinaci vládních kroků a přípravě na případné zhoršení koronavirové situace klíčovou roli. Přesně pro tyto příležitosti byl celý institut zřízen. Významně jsem po jeho aktivaci volal už na začátku srpna, kdy se počty potvrzených případů začaly pozvolna zvyšovat,“ prohlásil předseda Senátu za ODS Miloš Vystrčil.

Premiér Babiš nesouhlasí, jak řekl Právu. „My dneska máme Radu vlády pro zdravotní rizika, je tam pan Hamáček, je tam pan Metnar, je tam pan Vojtěch, zkrátka jsme tam všichni, máme centrální řídící tým pod vedením paní hlavní hygieničky Rážové, takže toto skutečně není potřeba,“ dodal.

Znovuustavení ústředního krizového štábu by ale uvítal i vicepremiér Hamáček, který mu v době nouzového stavu předsedal. „Já osobně bych ho uvítal minimálně jako platformu pro výměnu informací, protože se scházel jednou týdně ve velkém plénu, každý den se scházela pracovní skupina, to nám samozřejmě umožňovalo pracovat operativněji,“ řekl.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) ve středu uvedl, že ČR není v situaci, kdy by byl Ústřední krizový štáb potřeba. „V takové krizi nejsme. Zdravotnické kapacity jsou robustní, neřešíme ani nedostatek ochranných prostředků. Role krizového štábu není na místě, na jaře byla určitě větší krize,“ řekl Vojtěch.

„Krizový štáb fungoval v rámci stavu nouze, dohlížel hlavně na dodržování omezení volného pohybu a dalších nařízení. Nic takového aktuálně potřeba není,“ dodal ministr zdravotnictví.

Stát by měl už od listopadu platit zaměstnancům místo firem, které se ocitnou v problémech, část jejich čistého výdělku za neodpracovaný čas při zkrácení pracovní doby.

Jde o tzv. kurzarbeit, v jehož rámci by stát pracovníkovi mohl podle poslední verze návrhu doplácet až čtyři neodpracované dny týdně, a to maximálně devět měsíců. Vláda ve středu projednávala nastavení kurzarbeitu nadvakrát.

Nejdřív ráno a poté pozdě večer ladila na mimořádném online jednání parametry tohoto opatření, které může být pro firmy a zaměstnance záchranným lasem. Výsledek jednání nebyl do uzávěrky dnešního vydání znám.