Opozice se obává migračního balíčku

„Pokud by došlo na nejčernější scénář, mohla by Evropská komise nařídit redistribuci migrantů. To z dohody přímo vyplývá,“ řekl Právu stínový ministr zahraničí za ANO Jaroslav Bžoch.

„Německo, Itálie a Švédsko jsou již dnes prakticky plné. Nás by se to sice zatím netýkalo, protože zde máme Ukrajince, ale tento migrační pakt začne platit až za několik let,“ dodal.

Podobně mluví i europoslanec za opoziční ANO Ondřej Kovařík, který se tématu migrace věnuje. „Nařízení říká, že členský stát, který přijímá pomoc, může jinou formu pomoci odmítnout, třeba proto, že neřeší otázku financí,“ řekl Právu Kovařík. „V nejkrajnější situaci to povede k tomu, že jediná cesta je rozložení azylantů. To se nedá vyloučit,“ uvedl.

Příslovečný ďábel se totiž skrývá v detailu. Ve zprávě na serveru Europe.eu se vysloveně hovoří o „mimořádných opatřeních v krizových situacích“ a vyplývá z ní, že země v krizi může požádat o solidární příspěvky od jiných zemí Evropské unie. A tyto příspěvky mohou mít buď formu finanční pomoci, nebo pomoci s posouzením žádosti o azyl, anebo právě relokace uprchlíků.

Není přitom zcela jasné, zda by si postižené země samy vybíraly, o jakou formu solidarity požádají, a především, zdali by členské státy v případě požadavku na přemístění uprchlíků mohly odmítnout.

Ministerstvo vnitra se snaží tyto obavy rozptýlit. „Návrh krizového nařízení neobsahuje povinné přerozdělování uprchlíků a umožňuje každé členské zemi, aby se sama rozhodla, jakým způsobem se chce solidárně na celoevropském řešení migrace podílet,“ řekla Právu mluvčí ministerstva Hana Malá.

Také předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti a člen podvýboru pro migraci a azylovou politiku Ondřej Benešík (KDU-ČSL) Právu řekl, že informace, které vypouští opozice, jsou zkreslené.

„Pro nás by něco takového bylo určitě nepřijatelné a tomu by se muselo zabránit,“ řekl Právu Benešík s tím, že výbory budou azylovou dohodu teprve projednávat.

„Bude to záležitost, kterou budeme velmi pečlivě řešit,“ uvedl Benešík. Ukrajinská krize podle něj ukázala, že Česko není v EU žádným černým pasažérem. „Do Česka přišlo během několika málo týdnů 450 tisíc migrantů z Ukrajiny a nevšiml jsem si, že by jiné členské státy s námi byly solidární,“ řekl šéf výboru.

Velvyslanec ČR se při jednání o krizové části migračního balíčku zdržel hlasování. Migrační pakt podepsal už v červnu ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a čelil velké kritice opozice, k níž se přidal například i lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský, že k tomu neměl mandát celé vlády.

Ministr se tehdy hájil tím, že Česko má z poskytování solidárního příspěvku výjimku právě kvůli uprchlíkům z Ukrajiny.