Článek
Podle návrhu opozičních poslanců nastavení plateb zvýhodňuje malé, samostatné zemědělce na úkor družstev a větších podniků.
„S ohledem na likvidační dopady změn v přímé podpoře bude pro některé zemědělce nemožné ve sdružení dále setrvávat a budou přinuceni právnické osoby zrušit a podnikat nadále pouze samostatně,“ tvrdili poslanci. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) už dříve naopak řekl, že platba narovnala podmínky malých farmářů.
Plénum Ústavního soudu se soudcem zpravodajem Tomášem Langáškem nenašlo ale důvod do systému zasahovat.
ÚS: To je záležitost politiků, ne soudců
„Nastavení hospodářského systému je záležitostí politické reprezentace, nikoliv Ústavního soudu. Rovněž není úkolem Ústavního soudu, aby určoval, konkrétně kolik procent z celkového objemu přímých plateb bude vyhrazeno zrovna na doplňkovou redistributivní podporu či konkrétně, na kolik hektarů zemědělské půdy se má tato platba poskytovat,“ konstatoval Langášek.
„Zemědělství je vysoce dotovaným odvětvím a doplňková redistributivní podpora je jen jedním z řady podpůrných opatření státu a Evropské unie. Izolované posouzení dopadů této podpory tak není možné. Některé stěžovatelkou vznesené výhrady vůči doplňkové podpoře se blížily spíše politické kritice dotační ekonomiky jako takové,“ konstatoval Langášek.
Soudci připomněli, že podpora na prvních 150 hektarů náleží malým i velkým. „Z postavení menších podnikatelských subjektů, na zemědělském trhu ekonomicky slabších, ostatně vychází celá řada podpůrných nástrojů a regulací napříč právním řádem. V tomto směru se tyto nástroje jistým způsobem podobají sociální podpoře,“ dodali soudci.
