Opozice: Nebudeme respektovat migrační pakt

„Jestli budeme ve vládě, tak uděláme všechno, aby ten pakt spadl pod stůl. I kdybychom se měli soudit, jak to řekl pan předseda (Andrej Babiš, šéf hnutí ANO). Tam je možnost revize, je možné požádat prostřednictvím nového parlamentu Komisi, aby připravila nějaký materiál, který to zreviduje,“ konstatoval bývalý šéf Sněmovny v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi s tím, že totéž prý už avizovaly i další země V4 Slovensko, Maďarsko a Polsko.

Každý stát by podle něj měl mít v této závažné otázce právo veta. „Je jasně v základních smlouvách napsáno, že bezpečnost bude podrobena jednomyslnému hlasování a vy jste to obešli, vy jste zradili Českou republiku,“ kritizoval vládní koalici předseda sněmovního ústavně-právního výboru Vondráček, jeho partnery v diskusi byli ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a senátor Václav Láska (SEN 21).

Vondráček kritizoval, že v otázce migračního paktu se jednomyslné hlasování obešlo a hlasovalo se jen kvalifikovanou většinou.

„Ne, uděláme všechno politicky, aby k tomu nedošlo. Máme na to dva roky,“ odpověděl Vondráček na otázku moderátora Václava Moravce, zda bude hnutí ANO pakt dodržovat.

Téma se řešilo i v debatě na Nově. „SPD, my chceme být ve vládě, nebudeme respektovat migrační pakt, zachráníme v tomhletom Českou republiku,“ prohlásil v nedělním pořadu Za pět minut dvanáct šéf SPD Tomio Okamura.

Migrační pakt by podle něj zastavilo kromě změny vlády české referendum o jeho přijetí nebo změna složení Evropského parlamentu, který by o něm mohl znovu jednat „a prostě ho zamáznout“.

Podle vicepremiéra a ministra vnitra Rakušana ale nyní žádný zájem na vytváření „blokačních menšin“ a zvrácení migračního paktu ze strany České republiky není.

„Žádná blokační část se nehledala a ani státy, které proti tomu vystupovaly, jako například Maďarsko, tak blokační menšinu na žádné z těch rad nehledaly. Taková jednání se vůbec nevedla,“ poznamenal Rakušan v ČT s tím, že je možné již schválenou dohodu dopracovávat a novelizovat v příštím volebním období. „To není žádný definitivní dokument,“ upozornil šéf vládního hnutí STAN.

Migrační pakt podle místopředsedkyně Sněmovny a jedničky kandidátky hnutí ANO v červnových eurovolbách Kláry Dostálové v současné podobě „nikdy neměl spatřit světlo světa“, neboť „je od základu špatně“. Neřeší podle ní příčiny, pouze následky, neobsahuje prý efektivní ochranu vnějších hranic EU a umožňuje odplout lodím, které migranty do Evropy přivezly, uvedla na Nově.

To jednička kandidátky vládního hnutí STAN do eurovoleb Danuše Nerudová označila argumenty Dostálové za „zjevné lži“. Podle ní pakt zlepší ochranu vnějších hranic EU a zpřísní imigrační kontroly. Poukázala na mezinárodní právo a dotázala se, zda by Dostálová „vzala nebozízek a vrtala do nich (do lodí) dírky, aby zpátky nemohly odplout“.

Rakušan v ČT zopakoval, že nyní schválený migrační pakt vůbec není dokonalý. „Není řešením migrace do budoucnosti, ale je dobrým základem pro to, že se zpřísnila azylová procedura. Zpřísňujících opatření proti současnému stavu je tam mnoho,“ podotkl Rakušan.

Souhlasil s ním i senátor bývalý policista a předseda hnutí SEN 21 Václav Láska. „Je zázrak, že se vůbec takový kompromis podařilo najít… Všichni se shodneme na tom, že ten pakt není dokonalý, ale pro každého z jiného pohledu,“ uvedl Láska.

Doplnil, že v migračním paktu je řada částí, které zpřísňují migrační politiku. „Tenhleten pakt je pakt, který nám může zachránit život… Je akceptovatelný a nebojím se ho,“ dodal senátor s tím, že schválený dokument je o tom, jak zabránit, aby se migranti do Evropy vůbec nedostali.

Rakušan nadále tvrdí, že dohoda obsahuje ustanovení, která umožňují vytíženým státům požádat každoročně o to, aby byly vyňaty z principu solidarity při přerozdělování migrantů.

„České republiky se v případě 350 tisíců uprchlíků z Ukrajiny samozřejmě bude tato výjimka týkat. Je to výjimka pro státy, které jsou pod velkým migračním tlakem. To je jednoznačně napsáno v tom ustanovení jako takovém,“ uvedl vicepremiér.

Na poznámku, že tam Česká republika není jmenována, reagoval slovy, že nelze schválit evropský dokument, v němž by byla pro jeden konkrétní stát uvedena trvalá výjimka.

„Nikdo nemůže žádnému státu vnutit povinné relokace. Podle stávajících pravidel to naopak možné bylo. Nešiřme fámy, bludy a lži,“ žádal Rakušan.

Vondráček oproti tomu míní, že v paktu povinné kvóty pro přerozdělení migrantů jsou.

„Píšou to všichni, že ty kvóty tam jsou. Jenom vy jako jediný na světě snad píšete, že žádné tam nejsou, a ještě do toho dáváte miliony z peněz daňových poplatníků, abyste dělal kampaň, že tam nějaké kvóty nejsou,“ oponoval místopředseda ANO.

Česko by podle ministra vnitra mělo podle schváleného migračního paktu přispívat částkou necelé půl miliardy korun a nikoli 15 miliardami, jak se tím „straší“.

Migrační pakt, který schválili europoslanci, zavádí mimo jiné to, že členské státy budou muset od roku 2026 přijmout svůj díl uprchlíků, nebo se z této povinnosti vyplatit.

„Pokud se podíváme na procenta, kterými by se Česká republika podílela, tak nám to vychází přibližně na nějakých 18 milionů eur ročně. Jsme u nějakých 480 milionů korun, takže zhruba půl miliardy,“ uvedl ministr. „Ta částka je indikativní a každý rok se podle jednotlivé krizové situace bude určovat a vypočítávat znovu,“ pokračoval.

Připomněl, že jen kontroly na česko-slovenské hranici, které skončily v únoru, vyšly ČR na 180 milionů korun. „Museli jsme hlídat vnitřní hranici schengenského prostoru, protože vnější nefunguje,“ podotkl ministr.

Míní, že do roku 2026 budou kontroly na vnitrostátních hranicích pokračovat. „Obávám se, že Německo od toho neustoupí,“ řekl. Migrační situace je nyní podle něj klidnější než v loňském roce, nejvytíženější ale bývají letní měsíce. „Zatím to není potřeba a neplánujeme to, ale kdyby se situace výrazně zhoršila, musíme k tomu přistoupit,“ uzavřel Rakušan.