Článek
Ve vládě je jedenáct poslanců, dva sedí v krajských zastupitelstvech, sedm zákonodárců je v krajských radách, dva jsou dokonce hejtmany. V čele obcí stojí další desítky členů obou komor, členů obecních rad je ještě mnohem víc.
Podle protikorupční skupiny ale spojení: parlament – vláda – místní samospráva není zcela v pořádku, protože tu vzniká silné napojení jednotlivých zákonodárců na regionální politiku. Vyzvala proto, aby české úřady popřemýšlely o tom, že by se neslučitelnost mandátu poslance a senátora rozšířila na jakékoli funkce ve výkonné moci.
Doporučení vyvolalo mezi poslanci, kteří se se zprávou seznámili, rozpaky. Podle Martina Plíška (TOP 09) by se kvůli změně muselo sáhnout do ústavy.
Trochu nerozumím tomu, že se někteří lidé nechají zvolit a uvolnit pro to, aby se mohli plně věnovat funkci krajského radního, a přitom jsou zároveň poslanci, což je samo o sobě náročná práce.
„Není možné běžným zákonem automaticky ukončit mandát získaný zvolením kvůli jinému, stejným způsobem nabytému mandátu,“ řekl Právu. Jak dodal, kumulace funkcí se mu nelíbí. Je na politikovi, aby zvážil, zda zvládne dvě věci najednou. Posoudit, zda se mu to podařilo, musí voliči. Podle Plíška by ale mohly zasáhnout i strany, které sestavují kandidátky.
„Trochu nerozumím tomu, že se někteří lidé nechají zvolit a uvolnit pro to, aby se mohli plně věnovat funkci krajského radního, a přitom jsou zároveň poslanci, což je samo o sobě náročná práce,“ podotkl Plíšek.
Podle něho dělat obojí dobře nejde. „Odpovědný a rozumný politik funkce nekumuluje,“ prohlásil.
V české kotlině je ale kumulace vysokých funkcí častá. V každých volbách politiků, kteří sedí na několika židlích, přibude. Jen po nedávných krajských volbách jsou v krajských radách lidovecký senátor a nyní i hejtman Jiří Čunek, Margita Balaštíková (ANO) a Petr Gazdík (STAN) na Zlínsku, na severu Čech soc. dem. Jaroslav Foldyna, na Vysočině vedle hejtmana Jiřího Běhounka (za ČSSD), který obhájil funkci, v radě usedla Jana Fischerová (ODS).
Ve středních Čechách byly zvoleny dvě poslankyně ANO Martina Berdychová a Jaroslava Pokorná Jermanová, která ale od ledna parlament opustí.
V minulosti se svých poslaneckých mandátů vzdali po tlaku vedení ČSSD hejtmani Jiří Zimola a Michal Hašek.
O tom, jak je těžké zvládnout dvě funkce, se přesvědčila bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO).
Klouzavý mandát v nedohlednu
„Sloučení exekutivní funkce a poslanecké je velmi náročné a nemůžete se plně soustředit na výkon každé,“ řekla Právu. Proto by byla pro tzv. klouzavý mandát, kdy by za poslance, který by odešel do vlády, nastoupil náhradník. I když ANO o této variantě uvažovalo, nikdy ji nepředložilo.
Znám mentalitu lidí, kteří tyto funkce vykonávají, a myslím si, že tu ještě nenastala doba, kdy by se v souladu s případným novým zákonem vzdávali svých postů.
„Neshodli jsme se a zdá se, že to navrhovat nebudeme,“ prohlásila Válková. Jak dodala, je skeptická i k rozšíření neslučitelnosti s některými dalšími funkcemi. „Znám mentalitu lidí, kteří tyto funkce vykonávají, a myslím si, že tu ještě nenastala doba, kdy by se v souladu s případným novým zákonem vzdávali svých postů.“
Podobný názor má Plíšek na možnost přijetí klouzavého mandátu. Podle něho by přinesl do parlamentu nestabilitu a ministři by tím ještě méně chodili na jeho jednání.
Z jiného důvodu odmítá náhradníky i šéf ústavněprávního výboru Jeroným Tejc (ČSSD). „Prodraží se to. A obávám se, že by to dopadlo tak, že by náhradníci byli tvrdými podporovateli vlády jen proto, aby ministři ve svých funkcích zůstali co nejdéle a oni měli mandát celé volební období,“ podotkl.
Naopak rozšíření neslučitelnosti funkcí by Tejcovi nevadilo. „Vždy jsem zastával jen jednu a vím, že je složité najít čas pro stoprocentní výkon,“ uvedl.