Opětovný nápad se zdaněním vína je populistický politický tah, říká šéf Svazu vinařů

Ještě před několika měsíci vinaře s návrhem zdanění tichého vína podrželi především lidovci. Nyní se však stejný nápad objevuje mezi členy koalice znovu. Co se tak zásadně změnilo, že se postoj otočil a o dani se začíná se vší vážností znovu mluvit?

To není přesné konstatování. Zdanění tichého vína z racionálních důvodů odmítala a odmítá celá řada koaličních poslanců i senátorů, stejně tak významná část opozice. Přesto jsme od počátku (ještě před oznámením ozdravného balíčku - pozn. aut.) hovořili s politiky o nutnosti meziresortního řešení této problematiky – zemědělství, finance, zdravotnictví, vinaři, odborníci a podobně. Ostatně to není věcí jen vína ve smyslu tuzemského zemědělství a potravinářství. Stalo se. Cirka dva týdny zpět vznikla taková pracovní skupina. No a tuto skutečnost prezentují někteří zkratkovitým způsobem „jdeme zdanit vinaře“.

Dobře, ale ptejme se jich, jak se vypořádají s poškozením tuzemských vinařů kroky proti evropské legislativě, která je na volném trhu chrání; jak obsáhlý bude při jejich řešení byrokratický aparát na straně státu a kolik bude stát; jaký je plán „B“ pro rušení vinic v krajině a nárůst nezaměstnaných, ke kterým jistě a logicky dojde. Právě proto vznikla ona skupina a také proto by dotčené osoby neměly podléhat jen sběru politických bodů, ale spíše trpělivě usilovat o systémové řešení, které nepoškodí naše obory. V tomto případě vinohrady a vinaře.

Můžete popsat, jak to vypadá v jiných vinařských zemích, které jsou s námi srovnatelné?

Nejde jen o to, zda jsou srovnatelné. Nejintenzivněji jde o ty, které jsou na společném trhu, a to je celá EU, včetně patnácti vinařských zemí, které mají nulovou sazbu, včetně všech našich sousedů vyjma nevinařského Polska. Ale i to pracuje se zhruba desetikorunou na litr. Zapomenout pak nelze ani na Švýcarsko, Srbsko, Moldavsko, Severní Makedonii a podobně, kde jako producentské země mají nulu. A pokud by někdo chtěl namítnout, že se k nám více doveze, než vyrobí, tak vězte, že obdobná situace je v Německu, Slovensku nebo Švýcarsku.

I přes problémy, které jsou způsobeny mnohem vyššími vstupy či vlivem počasí, které si už téměř všude v nových vinohradech vyžaduje nákladné závlahy a podobně, se může mnoha lidem zvláště při cestách na jižní Moravu zdát, že se vinařům mimořádně daří. Jak dalece by tedy případná daň zasáhla jejich hospodářství, a hlavně jak by se mohla promítnout do cen vína?

Daří i nedaří. Je to jako v každém jiném oboru. Jen ve vinařině se k úspěchu propracováváte dlouhé roky. A fatální ohrožení na vás čekají v každém jednom roce. A jak by se spotřební daň podepsala na ceně vín? Uvědomme si, že tady i ve světě se zhruba osmdesát procent vín prodá do maximálně 120 Kč. Zatímco zahraniční vína jsou na regálech za 80-100 Kč, ta naše za 100-120 Kč (myšleno bez akcí - pozn. aut.). Tento „příplatek za Moravu“ zákazník ještě akceptuje.

Jednoduchým propočtem při zavedení daně by lahev v této kategorii skočila o zhruba 31 Kč nahoru. V tu chvíli se naše základní vína dostávají nad 130 Kč, přičemž v této cenové hladině nakupuje už jen pouhých dvanáct procent zákazníků. Zahraniční vína ale i s daní zůstávají v ceně pod 130 Kč. Dopad na naše prodeje by tak byl fatální. A když by se rozbil trh se základní řadou vín, dotklo by se to logicky i řad vyšších, které však zastávají maximálně patnáct až dvacet procent trhu.

Kolik lidí je ve vinařském průmyslu zaměstnáno trvale, kolik tvoří najímané síly?

Nemáme exaktní čísla. Navíc, jak jste naznačil, s ohledem na sezónnost jsou velmi proměnlivá. V základu však hovoříme asi deseti tisících osob přímo ve vinařských provozech a až třiceti tisících lidí napojených na vinařství jen ve vinařských regionech.

Jak znovuotevření návrhu daně cítíte vy? Je to problém politický, ekonomický nebo obojí?

Politický.