Článek
Opatření na podporu kvality vody na Brněnské údolní nádrži prokazují podle hygieniků i pracovníků Povodí Moravy svůj význam. Navzdory horkému počasí a minimálním průtokům v posledních dnech ohodnotily odběry Krajské hygienické stanice kvalitu vody v nádrži dvojkou z pětibodové stupnice.
Koupání ve volné přírodě? Kvalitu vody prozradí smajlíci
Do vlastní nádrže se díky opatřením na přítoku dostává velmi nízké množství fosforu. Ten se sráží ještě před přítokem do nádrže. Promíchávání vodního sloupce speciálními provzdušňovacími věžemi pak znesnadňuje sinicím masivní rozmnožení.
„V letošním roce byla opatření k udržení kvality vody a rovnovážného stavu spuštěna 1. května. Srážení fosforu dle výsledků monitoringu funguje velmi dobře a z podrobných dat je zřejmé, že většina rozpuštěného fosforu je zachycena a do nádrže se nedostává jako hlavní živina pro rozvoj sinic. Vysoké teploty, nízký přítok do nádrže a po dlouhou dobu vysoká průhlednost nahrává rozvoji sinic. Jejich rozvoj se nám však daří výrazně omezovat a zhoršení kvality vody o jeden stupeň přisuzujeme spíše zakalení vody v důsledku bouřek a rozvoji fytoplanktonu, což je v přírodních nádržích zcela přirozené,“ vysvětluje generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.
Srážky v povodí jsou velmi nevyrovnané a většinou lokální. V minulém týdnu enormně rostly teploty a s tím i spotřeba vody vegetací a odpar vody z území. Do vodních toků se kvůli tomu dostává méně vody a většina řek a potoků v povodí Moravy a Dyje hlásí v druhé půli července výrazně podnormální hodnoty.
„Jak se bude kvalita vody vyvíjet v následujících dnech, to je věštění z křišťálové koule. Jde o přírodní nádrž, živý organismus, nejsme na uzavřeném koupališti. Poslední odběry však nasvědčují tomu, že díky našim opatřením nedochází ke skokovému nárůstu množství sinic ve vodě. Vzhledem k mikroskopickému obrazu, kde sinice nijak výrazně nedominují či nejsou v převaze, si myslím, že by se situace neměla výrazně zhoršit a počátek srpna bude stále s vodou vhodnou ke koupání,“ říká Gargulák.
Systém opatření se však podle ředitele ještě letos dočká úprav, které by ho měly ještě více zefektivnit. „Vzduchovací věže odpojíme a nahradíme zcela novými míchacími věžemi včetně přidání jedné věže,“ dodal Gargulák.
Se systémem provzdušňovacích aeračních věží a se srážením fosforu se v Brně začalo už v roce 2010. Na každý rok projektu je vyčleněno přibližně patnáct milionů, které hradí rovným dílem město Brno a Jihomoravský kraj.