Článek
Sedmačtyřicetiletá Pecinová pracovala v Masarykově onkologickém ústavu ve skladu prádla přes pět let, když jí v roce 2023 zjistili rakovinu prsu. Čekalo ji 16 chemoterapií, jedna operace, druhá operace a poté 24 ozařování. Na radu onkoložky se matka dvou synů chystala na preventivní odstranění vaječníků, aby zabránila případnému šíření nemoci.
Pecinová podstupuje léčbu právě v onkologickém ústavu, a proto se před samotným zákrokem týkajícím se vaječníků zastavila za svou nadřízenou, aby s ní řešila její situaci. „Tehdy mi po roce končila nemocenská a nebylo možné ji prodloužit, protože mi byl přiznaný invalidní důchod. Já se ale jednou chtěla do práce vrátit ať už na svou pozici, nebo na jinou. A proto jsem se chtěla domluvit na neplaceném volnu po dobu mé léčby,“ řekla Novinkám Pecinová.
Čekalo ji ale nepříjemné překvapení. „I když mi vedoucí předtím tvrdila, že se mnou počítá, tak mi teď řekla, že neví, jak se neplacené volno vyřizuje, ať s tím jdu na personální, a že mám podat výpověď,“ připomněla si Pecinová okamžik, kdy zůstala jako opařená.
Podle ní ji vedoucí zahrnula důvody, proč by měla výpověď podat. „Řekla, že stejně neprojdu přes závodní lékařku a že holky už jsou unavené, když tam nejsem, že ona za mě musí stále hledat nějaké brigádníky,“ vyjmenovala Pecinová, která by se ale s ohledem na vystudované gymnázium nebránila ani jiným pozicím, méně náročným.
V tísni podepsala, dohoda je platná
Když se pak chtěla na personálním dotázat na možnost neplaceného volna, přistála na stole dohoda o rozvázání pracovního poměru, kterou v rozrušení a v časové tísni před nástupem na další operaci podepsala.
Ústav ušetřil tři mzdy jenom tím, že neuvedl důvody, což by solidní zaměstnavatel po pěti letech práce udělat měl
Redakce měla možnost do dohody nahlédnout a chybí v ní důvod rozvázání poměru. „Pokud zaměstnavatel předloží dohodu o rozvázání poměru bez udání důvodu, nemá zaměstnanec nárok na odstupné. Z právního hlediska ústav ušetřil tři mzdy jenom tím, že neuvedl důvody, což by solidní zaměstnavatel po pěti letech práce udělat měl,“ řekl Novinkám advokát Zdeněk Joukl.
Podle něj však žena dohodu podepsala a je platná. „Tím přišla o tři odstupné. U člověka, který se léčí a jde na invalidní důchod, je to nezanedbatelná částka. Podle mého názoru zneužili té její tísnivé situace,“ myslí si Joukl.
Sama Pecinová přitom odstupné vůbec neřeší a jde jí o princip. „Když jsem docházela na léčbu a poslouchala v čekárně, jaké mají ostatní lidé kvůli nemoci problémy v práci, říkala jsem si, že mám štěstí, že pracuju v onkologickém ústavu, že mě nic takového nepotká,“ líčí Pecinová s tím, že ústav navíc paradoxně pořádá přednášky o tom, jak je pro onkologické pacienty komplikovaný návrat do práce.
Upozornila vedení
Celou situaci se i s manželem snažila loni s ústavem řešit a na vše upozornili i vedení, ale kromě několika e-mailů nebo telefonátů se ničeho nedočkali. Ústav se ke konkrétnímu případu nechtěl Novinkám vyjádřit. Neodpověděl ani na dotaz, zda byl na ženu vyvíjený nátlak k odchodu ze zaměstnání, proč chybí důvod rozvázání poměru nebo zda si byl vědom, že tím zaměstnankyně přijde o odstupné.
Usilujeme o nalezení řešení, která zohledňují jak možnosti dané osoby, tak provozní potřeby ústavu
„Masarykův onkologický ústav se ke konkrétním individuálním pracovněprávním záležitostem zásadně nevyjadřuje. Obecně ale můžu sdělit, že Masarykův onkologický ústav v pracovněprávní oblasti důsledně dodržuje příslušné právní předpisy a klade důraz na vstřícný a ohleduplný přístup ke svým zaměstnancům,“ napsala mluvčí Klára Jirkovská.
Pokud je to možné, ústav se podle ní snaží vytvářet vhodné pracovní podmínky i pro osoby, které se léčily s onkologickým nebo jiným závažným onemocněním, a to s ohledem na jejich zdravotní stav a individuální potřeby.
„Ačkoli to není vždy proveditelné, v obdobně náročných životních situacích usilujeme o nalezení řešení, která zohledňují jak možnosti dané osoby, tak provozní potřeby Masarykova onkologického ústavu,“ dodala Jirkovská.
Péče je špičková
Pecinová potvrzuje, že sama zná některé případy jiných zaměstnanců, kteří po nemoci našli jiné pracovní uplatnění v ústavu. Proto nechápe, v jaké situaci se ocitla ona sama a proč nadřízené chyběla empatie. Ačkoliv s nemocí bojovala celou dobu statečně a nic si nepřipouštěla, situace se zaměstnavatelem ji dostala do stavu úzkostí.
„Snažím se ale bojovat a myslet pozitivně. Když má člověk děti, nechce se smířit s tím, že je tady nechá. Mně zemřel otec na rakovinu, když mi bylo 13 let, takže vím, jaké to je být bez rodiče,“ dodala Pecinová, která nyní podstupuje ještě biologickou léčbu.
Ačkoliv ji přístup zaměstnavatele ohledně práce zklamal, z hlediska péče o onkologicky nemocné má pro něj jen slova chvály. „Já sama mám úžasnou onkoložku. Co se péče týče, nemůžu si vůbec stěžovat. V léčbě je ústav absolutní špička,“ zdůraznila Pecinová.
Masarykův onkologický ústav je největší onkologické pracoviště v České republice, kde působí zhruba tisícovka zaměstnanců. Disponuje více než 250 lůžky. Ročně eviduje kolem 4000 nových pacientů, skoro 10 000 hospitalizací a čtvrt milionu ambulantních ošetření.
