Článek
"Z toho, co jsem se dozvěděl v USA, jasně vyplývá, že systém za určitých podmínek, které ale nejsou součástí tohoto návrhu, by mohl chránit i část Evropy. Ale v té současné podobě tomu tak není," řekl Liška v rozhovoru pro sobotní deník Právo
Liška chce vyjádření EU, přestože nejvyšší představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana řekl, že je na jednotlivých státech EU, zda se rozhodnou pro účast na americkém protiraketovém systému. [celá zpráva] "Téma mělo být v Radě Evropské unie projednáno na základě článku 16 smlouvy z Nice, který se týká společné bezpečnostní politiky," řekl Liška, i když zatím neví, zda zelení budou chtít, aby EU přišla s nějakým usnesením k umístění základny americké protiraketové obrany.
"Nejde ani tak o to, jestli dokážeme dojít k nějakému usnesení. Chceme u našich partnerů v EU i v NATO získat jistotu, že takováto spolupráce pro ně není problémová, že nijak nenaruší vztahy v EU ani v NATO. Pokud by to bylo možné, samozřejmě bychom rádi znali i jejich názor na budování tohoto systému jako takového, protože tak, jak je nabízen, nemá chránit primárně Evropu a možná nemá vůbec chránit Evropu," uvedl Liška
Radar přijde na půl miliardy dolarů
Náklady na vybudování předpokládané radarové základny v ČR budou asi půl miliardy dolarů (10,7 mld. Kč), z čehož až 200 miliónů by připadlo na zakázky českým firmám. V bruselském sídle NATO to ve čtvrtek řekl šéf americké Agentury pro raketovou obranu.
generál Henry Obering, Výstavba základny se zhruba deseti antiraketami uvažovaná v Polsku by podle generála měla stát až 2,5 miliardy dolarů (53,5 mld. Kč), což je až pětkrát víc než radar. "Z toho by mohl být 700 až 900 miliónů dolarů (19,3 mld. Kč) tvořit podíl místních firem," řekl.
Pokud bude dohoda s ČR a Polskem uzavřena letos, mohly by stavební práce začít v roce 2008, první obranné střely umístěny o tři roky později a celý program dokončen v roce 2013, prohlásil Obering.
(roš)
Liška také upozornil, že debata v ČR předbíhá realitu. "Zatímco u nás už se volá po tom, abychom v referendu rozhodli o něčem, o čem ještě nemáme ani všechny informace, tak ve Spojených státech se teprve bude řešit základní otázka, zda tento systém vůbec chtít, a pakliže ano, kolik peněz na něj dát a jaké důsledky jeho rozmístění v Evropě může mít."