Článek
Mnozí politikové si stěžují, že současná pravidla voleb do Sněmovny neumožňují vytváření stabilních vlád. Po volbách v roce 2006 například vznikla situace, kdy jak levice, tak pravice spolu se SZ měly ve Sněmovně shodně 100 hlasů. Mirkovi Topolánkovi (ODS) se podařilo vytvořit současnou vládu až po více než půl roku od voleb a to jen díky přeběhlíkům z ČSSD.
Koaliční vláda tak v srpnu zadala ministru spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi (ODS) úkol převést do paragrafovaného znění zákona tři varianty volebních zákonů, tedy řeckou, nizozemskou a skotskou.
Jednotlivé modely v různé míře kombinují dva cíle: posílení vítězné strany ve volbách a posun k přísněji poměrnému způsobu rozdělení mandátů, který by byl výhodnější pro malé strany. Právě tyto požadavky stanoví i koaliční dohoda ODS, KDU-ČSL a Strany zelených.
Jan Kubáček na on-line chatufoto: Novinky/Ondřej Lazar Krynek
Podle Kubáčka mají největší šanci na úspěch řecká a nizozemská varianta. "Obě jsou poměrně umírněné, vítězi voleb umožňují snazší budování povolebních koalic. Oslabují současnou nerovnost hlasů mezi odlišně lidnatými kraji a udržují pluralitu politické soutěže," uvedl. Oba modely mohou také dlouhodobě vést k formování předvolebních koalic.