Prostě to nejsou počty ke kávě, zarazil Baxa úředníka popisujícího systém penzí

On-line reportáž z veřejného jednání Ústavního soudu o valorizaci penzí končí.

„Zhodnotíme dnešní dokazování a budeme se zabývat i další námitkami,“ řekl po Jurečkově vystoupení Baxa a pochválil všechny přítomné, že soud mohl jednat nerušeně a důstojně.

„Odročuji jednání na neurčito za účelem další porady pléna Ústavního soudu,“ zakončil Baxa.

„Mimořádné zvýšení důchodů v červnu 2023 bylo svými parametry dostačující a sociálně vyvážené. Brán byl zřetel zejména na příjemce nižších důchodů. Od ledna 2022 byli poživatelé důchodů plně ochráněni před dopady růstu cen,“ obhajoval postup vlády ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Jurečka zdůraznil, že v se Poslanecké sněmovně o novele snižující mimořádnou valorizaci jednalo desítky hodin. „Celé jednání trvalo přes 69 hodin. I to dokazuje, že byl dostatečný prostor, aby i opoziční poslanci mohli projevit své názory. Obstrukce patří k právům opozičních poslanců, ale i to má mít svou míru,“ konstatoval Jurečka.

„Příjemci důchodů jsou velmi zranitelnou sociální skupinou, kteří nemohou povětšinou nahradit snížení příjmů pracovní aktivitou. I pouhá tisícovka, o kterou přišli, může znamenat zásadní dopad do jejich rozpočtu. Prosím tedy Ústavní soud, aby zvážil své rozhodnutí, bude to mít dopady na 2,8 milionu lidí,“ zakončil své vystoupení Rašovský.

Nyní si bere slovo ministr Jurečka.

„Vývoj inflace ve druhém pololetí roku 2022 nepředstavoval žádnou nepředvídatelnou okolnost,“ konstatoval Rašovský a připomněl, že už v roce 2022 se důchody dvakrát mimořádně valorizovaly. Upozornil i na fenomén lednového přeceňování, kdy tradičně inflace povyskočí.

„Vláda do rozpočtu na rok 2023 nezahrnula prostředky na mimořádnou valorizaci, což lze považovat za účelové, aby mohla vyvolat zdání mimořádné situace,“ argumentoval Rašovský. Ten se při své řeči odvolává na předchozí judikaturu Ústavního soudu a doslovně cituje různé právní normy. Předčítá svůj dlouhý proslov prošpikovaný různými citacemi právních norem. Soudcům například vysvětluje rozdíl mezi pravou a nepravou retroaktivitou.

Ústavní soud dal prostor k závěrečným návrhům. Jak první vystupuje advokát ANO David Rašovský. V souladu s již na začátku prezentovaným návrhem hnutí ANO kritizuje průběh přijímání zákona ve stavu legislativní nouze.

Výslech úředníka je u konce. ANO navrhuje vyslechnout i předsedkyni Markétu Pekarovou Adamovou. Ústavní soud ale její výslech nepovažuje za nutný. „Sami už na něm taky netrváme a další důkazy nemáme,“ řekl advokát Rašovský. Vláda nemá ani žádné důkazní návrhy, a jednání je tak na deset minut přerušeno. Následovat by měly závěrečné řeči.

Posledním svědkem dnešního jednání je vysoký úředník ministerstva financí (MF) David Prušvic. „My jsme tou první bází, na které stojí rozpočet. Součástí naší práce je i vytváření odhadů příjmu státního rozpočtu, veřejných rozpočtů jako takových,“ představil svůj obor i sám sebe Prušvic.

„Taková polovina rozpočtu v přípravné fázi jde na má bedra,“ usmál se úředník. „V dobrém i ve zlém,“ poněkud rozverně reagoval Baxa.

Prušovic dále opakuje informaci, která zazněla při dnešním jednání už několikrát, že pokud by vláda rychle nic neudělala, tato jedna valorizace by v příštích sedmi letech stála stát 205 miliard korun, z dlouhodobého hlediska pak 400 miliard korun.

Soud nyní vyslýchá dlouholetého pracovníka ministerstva práce a sociálních věcí Jana Přiba, který má na starosti legislativu. „Nastoupil jsem v roce 1973 a celou dobu dělám tu samou práci,“ přiznal Přib před překvapenými soudci.

Přib na dotaz advokáta Rašovského dlouhé minuty popisoval systém, kterým se vypočítávají jednotlivé důchody. Nakonec ho musel předseda Baxa zarazit s tím, že na ilustraci komplikovanosti to stačí. „Nejsou to prostě úplně běžné počty ke kávě,“ glosoval Baxa a brzdil úředníka, který byl připraven dál o svém zjevně oblíbeném tématu hovořit.

Podle Stanjury si jen výrazná menšina seniorů mohla kvůli komplikovanému systému výpočtu dovodit, kolik přesně by při mimořádné valorizaci měli dostat. „Ale senioři věděli, že když je vysoká inflace, tak že jim stát pomůže. A to jsme dodrželi,“ zdůraznil ministr.

Jeho svědectví pak skončilo.

Plénum čeká ještě zpovídání dalších dvou svědků a pak by mohly zaznít závěrečné řeči. Předseda Baxa už avizoval, že jednání bude podle všeho odročeno na neurčito.

Stanjura odmítl, že by novela o mimořádné valorizaci mohla projít standardním legislativním procesem. „Když všechno běží hladce a nejsou žádné obstrukce, tak to trvá 240 dnů. Reálně je to pak rok,“ vysvětlil ministr financí.

Na otázku soudce Jirsy, jakou čekal na podzim roku 2022 inflaci směrem k začátku roku, odpověděl pak, že okolo pěti procent.

„Jaká byla vaše reakce, když jste se 10. února 2023 dozvěděl o míře inflace za leden?“ (meziměsíční byla 6 procent, meziroční 17,5 %, pozn. red.) zajímalo pak Jirsu. Stanjura řekl, že si uvědomil, že mimořádná valorizace by představovala obrovský zásah do stability veřejných financí. „Bylo potřeba zachovat sociální smír a kupní sílu důchodců a současně nevytvořit budoucím generacím velké dluhy. Začali jsme to řešit bezprostředně, věděli jsme, že máme tak čtyřicet dnů na to, přijmout legislativní řešení,“ vzpomínal ministr financí.

Vypovídá ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „My jsme nikdy neříkali, že nikdy nenastanou okolnosti mimořádné valorizace důchodů, jen jsme nečekali tak mimořádné navýšení,“ prohlásil.

„My jsme rychle vypočetli dopady mimořádné valorizace a pro veřejné finance nebyl klíčový dopad v roce 2023, ale ten dlouhodobý, který odhadujeme na 400 miliard korun. Pokud by se ta otázka týkala jen toho roku 2023, tak by to byla jiná debata,“ zdůraznil Stanjura.

Hospodářské dopady při schválení plné mimořádné valorizace by ve středně- a dlouhodobém měřítku byly okolo 400 miliard korun, připomněl předtím i Jurečka.

Jurečka dále uvedl, že by bylo bývalo mnohem jednodušší nechat mimořádnou valorizaci proběhnout, to by ovšem neslo zásadní finanční následky v budoucnu. Proto si vláda řekla, že pokud myslí rozpočtovou odpovědnost vážně, musí zasáhnout. Standardní legislativní cesta prý ale nebyla průchozí vzhledem k odporu opozice.

Soudce Jirsu pak zajímalo, zda je vláda ochotna vyzvat opozici ke konstruktivnímu jednání o komplexní důchodové reformě. „Já se o to rok a čtvrt snažím, byla celá řada jednání s opozicí. Na některých opatřeních se dokážeme shodnout, na některých zásadních ale ne. To je popis faktu,“ řekl Jurečka.

Soudce Jirsu zajímá, jakou inflaci ke konci roku 2022 osobně Jurečka očekával. Na to se ministr pustil do obšírného vysvětlování, co vláda všechno činila. „Tomu rozumím, ale co jste vy osobně čekal?“ zarazil ho Jirsa. „Kolem šesti procent,“ prohlásil Jurečka.

Za celý rok 2022 byla inflace 16,2 procenta. Není ale jasné, zda Jirsa otázkou směřoval právě k tomuto údaji. V lednu 2023 pak byla inflace meziměsíčně 6 procent a meziročně 17,5 procenta.

Odpolední část jednání začala svědectvím ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky. Soudce zpravodaje Svatoně zajímá, zda se při přípravě rozpočtu na rok 2023 počítalo s tím, že situace mimořádné valorizace může nastat, když tomu okolnosti nasvědčovaly.

„Předpokládali jsme, že mimořádná valorizace nastane, možná ještě na konci roku 2022. Díky úspornému tarifu k tomu nedošlo a ten rozhodný okamžik nastal až v lednu,“ začal obšírně Jurečka. Prostředky měly jít z vládní rozpočtové rezervy a pak operativně po komunikaci s jednotlivými resorty.

Připomněl také, že podle původního schématu by se stále více rozevíraly nůžky mezi nejvyššími a nejnižšími důchody, čemuž vládní postup zabránil.