Článek
Proti výjimce ze zákona o zadávání veřejných zakázek, tedy bez vypsání tendru, neprotestují ani členové pracovní skupiny pro transparentní veřejné zakázky při ministerstvu pro místní rozvoj.
Ti totiž dospěli k závěru, že obrana nemá v tomto případě na výběr, protože Omnipol má uzavřenou smlouvu s výrobcem letadla, kanadskou firmou Bombardier.
Problém podle nich nastal už v začátcích při uzavření smlouvy s Omnipolem, který dostal od obrany na tyto práce exkluzivitu. S tím ale lze nyní těžko něco dělat, takže spíš má jít o poučení do budoucna pro vypisování dalších veřejných zakázek.
Provoz letounu Challenger CL-601 není možné nahradit ostatními stroji dopravního letectva vzhledem k jejich vytížení
O uzavření nové smlouvy s Omnipolem už zástupci ministerstva obrany informovali členy sněmovního branného výboru, v příštích týdnech by se informací měla zabývat také vláda.
Armáda má jasno: „Pokud by servisní smlouva nebyla uzavřena, znamená to faktické ukončení jeho provozu. Provoz letounu Challenger CL-601 není možné nahradit ostatními stroji dopravního letectva vzhledem k jejich vytížení,“ uvádí se ve zprávě pro vládu.
Oblíbený potížista
Devatenáctimístný stroj je mezi politiky oblíbený. A příliš na tom nemění ani závady. Několikrát prasklo letadlu čelní sklo, takže prezident Václav Klaus při cestě na pohřeb papeže Jana Pavla II. musel nečekaně přistát v Mnichově.
Ministr zahraničí Cyril Svoboda kvůli stejné závadě nedoletěl na Blízký východ a ministr životního prostředí Martin Bursík se musel nečekaně vracet z cesty do Itálie. Důvod? Opět prasklé sklo.
Potíže s podvozkem stroje zažili Klaus i šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek.
Kvůli závadě na přistávacích klapkách musel bývalý náčelník generálního štábu Vlastimil Picek při cestě z Abú Zabí nouzově přistát místo ve Kbelích v pražské Ruzyni.
Obdobnou zkušenost s poruchou má i místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. Ten si zažil, co znamená problém s autopilotem a nouzové přistání nebo potíže s napájecím agregátem.
Do Lucemburku nedoletěli kvůli podezření na závadu řízení ministři zahraničí a obrany Karel Schwarzenberg a Alexandr Vondra.
Dlouhý dolet
Challenger využívají kvůli malé kapacitě výhradně ústavní činitelé, nikoliv vojáci. Výhoda letounu je v tom, že jde o malý tryskáč s dlouhým doletem (6200 kilometrů, rychlost až 851 km/hod.), takže směle konkuruje dvěma airbusům z letky. Ročně je ve vzduchu tři sta hodin, což podle armády nelze rozdělit mezi další stroje.
Obrana, podle dokumentu, do kterého mělo Právo možnost nahlédnout, zvažovala také možnost operativního leasingu podobného letounu, ale z analýzy vyplynulo, že leasing by byl výhodný pouze za situace, že by stroj ročně nalétal 220 až 230 hodin. A to challenger s třemi stovkami hodin daleko překračuje.
Stropnického resort zdůvodňuje trvání smlouvy s Omnipolem do roku 2021 tím, že v roce 2022 ho čeká oprava předepsaná výrobcem. Challenger totiž patří ve vládní letce vedle dosluhujících proudových strojů Jak 40 s kapacitou 18 až 28 cestujících k nejstarším, armáda ho provozuje už od roku 1992.
Zatím je prý stroj v dobrém technickém stavu a může být provozován bez zásadnějších výdajů i po roce 2021. Jeho životnost není nijak omezena, výrobce pouze stanovil maximální provozní dobu 30 tisíc letových hodin. Při překročení by další provoz letadla musela schválit firma Bombardier.
Aktuálně má po pětadvaceti letech k 21. březnu letošního roku nalétáno 6344 hodin.
V letech 2011 až 2014 se podrobil rozsáhlým opravám za téměř 200 miliónů korun.