Omezte „oneman show“ ředitelů nemocnic, volají po kauze Motol experti

„Když jsem se stal ministrem, tak jsem řekl, že jsem zvyklý z akademického světa, že na mě byl jako přednostu kliniky dělán pravidelně konkurz stejně jako na děkany a rektory. Podobné pravidlo by mělo být diskutováno v přímo řízených organizacích,“ řekl na dotaz Novinek ministr Válek.

Chopit se iniciativy a omezit mandát ředitelům státních nemocnic ale nyní neplánuje.

Sám přitom poukazoval na to, že Ludvík byl ve funkci čtvrt století a přečkal šestnáct ministrů. Ukazuje to i na jeho rozsáhlou síť kontaktů. Podle Válka ale nelze zobecňovat, odkázal na úspěchy ředitele olomoucké fakultní nemocnice Romana Havlíka, který je ve funkci od roku 2012.

Problém je ale systémový, jak upozorňují experti.

„Současné nastavení se mi zdá rizikové a problematické. Větší dohled by byl určitě fajn,“ oponuje vedoucí Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity Jakub Hlávka.

Omezená délka funkčního období by podle něj pomohla, ale mělo by se také zohlednit, že některé změny vyžadují čas a zasvěcení. „Asi by to neměly být čtyři roky, ale nevím, jestli déle než deset let je dobrá doba před tím, než se třeba opakuje výběrové řízení,“ dodal.

Politický vliv ale čpí ze státních nemocnic podle expertů na hony. A to i proto, že je mandát ředitele závislý jen na vůli úřadujícího ministra zdravotnictví. Ten odvolává podle svého úsudku a jmenuje na návrh komise, jejíž přesné složení ministerstvo nezveřejňuje.

Na druhou stranu je mnohdy obtížné zájemce o exponovanou manažerskou pozici sehnat.

„Nevím, jestli se dá vůbec mluvit o nějakém řízení. Celé to ukazuje, jak právně a organizačně tato agenda není uchopená,“ poukázal Ladislav Švec, do konce loňského roku dlouholetý ředitel Kanceláře zdravotního pojištění.

I ředitelé zdravotních pojišťoven, jak připomněl, mají omezené funkční období a musí mandát obhajovat před správní radou. Byť i to má svá slabá místa, mělo by to podle něj fungovat i u ředitelů státních nemocnic v rámci zdravé soutěže.

Dohled správních či dozorčích rad na práci ředitele je běžný i v krajských nebo soukromých nemocnicích. Tím spíš, když jde o podnik hospodařící ročně s miliardovými rozpočty. V případě Motola je to 16 miliard korun.

„Opravdu bychom měli v komerční sféře problém najít podobné organizace, které de facto patří člověku, který to řídí,“ namítl Pavel Hroboň z Advance Healthcare Management Institute a člen Národní ekonomické rady vlády.

Změna právní formy nemocnic a zavedení kolektivního vedení se podle něj osvědčily v řadě krajů. Organizace jsou díky tomu spravovány transparentněji, zodpovědněji.

„Druhá věc je funkční správní nebo dozorčí rada, tedy skutečný dohlížecí orgán. Ani jedno u fakultních nemocnic v současnosti není. Pro ředitele je to oneman show,“ zdůraznil.

Na totéž poukazuje Švec. Už před lety se ministr Julínek (ODS) pokusil transformovat fakultní nemocnice na univerzitní se správní a dozorčí radou, ale neuspěl.

Úřadující Válek už po nástupu do funkce řekl, že chce od všech dvanácti ředitelů velkých, ministerstvem řízených nemocnic slyšet, jak chtějí nemocnici v dalších letech rozvíjet. Podle toho se rozhodne, zda je ve funkci nechá.

Tento postup hájí Válek i nyní. K diskuzi s řediteli skutečně došlo. Jak prezentace vizí dopadla, ale ministr veřejnosti nesdělil.

Jisté však je, že za jeho působení došlo k výměně v čele fakultní nemocnice v Brně, poté v  Hradci Králové, Královských Vinohradech, předloni v Institutu klinické a experimentální medicíny a před týdnem ve FN Motol. O problém se špatnou vizí nešlo ani v jednom případě.