Článek
Řád čestné legie je vyznamenáním za vynikající civilní nebo vojenské zásluhy o francouzský národ.
Z českých osobností Řád čestné legie již získali váleční veteráni František Fajtl a František Peřina nebo předseda Vojenského výboru NATO generál Petr Pavel. Jeho držitelem je od roku 2006 i manžel Šabatové, novinář Petr Uhl. Vysoké francouzské vyznamenání získal i on za boj o lidská práva a svobodu a také za snahu o sbližování obou zemí. Držitelem čestné legie byl od roku 2000 i první veřejný ochránce práv Otakar Motejl.
Oceněná Anna Šabatová.
"Udělení Řádu čestné legie je pro mne pocta a také zadostiučinění. Francie ocenila i to, že se o lidská práva zasazuji trvale, před rokem 1990 i nyní, ať už se jedná o sociálně vyloučené Romy, cizince včetně uprchlíků, nebo osoby s odlišnou sexuální orientací," řekla Šabatová.
Řád čestné legie začal udělovat Napoleon Bonaparte jako uznání za vojenský, kulturní, vědecký či společenský přínos Francii. Poprvé ho předal v roce 1802.
Francouzský velvyslanec předal Řád čestné legie Anně Šabatové.
Šabatová v sobotu oslaví 67. narozeniny. Do funkce ombudsmanky ji poslanci zvolili v únoru 2014. Před listopadem 1989 se angažovala v disentu, patřila k prvním signatářům Charty 77, v roce 1986 byla její mluvčí. V letech 1978 až 1990 byla členkou Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, jehož je spoluzakladatelkou, a podílela se na vydávání periodika Informace o Chartě 77.
Kvůli disidentské činnosti ji komunistický režim perzekvoval a v letech 1971 až 1973 věznil. Byla vyloučena z vysoké školy. Celoživotně se angažuje v oblasti ochrany lidských práv, zajímá se o sociální politiku v širším slova smyslu. Je držitelkou řady vyznamenání, například medaile Za zásluhy (2002), Ceny OSN za obranu lidských práv (1998) a Ceny Alice Garrigue Masarykové (2010).