Článek
Peníze, které mohl vyčlenit kraj, jsou již téměř vyčerpány. Ty, o které nově požádal, by měly pomoci do doby, než se vyhlásí připravované dotační tituly a programy, na něž se vláda chystá.
Žádost o uvolnění půl miliardy korun hejtman v úterý tlumočil i novému ministrovi pro místní rozvoj Petru Kulhánkovi (za STAN). Ten na Jesenicko přijel po svém uvedení do úřadu, aby se tu setkal se starosty obcí, jež v září postihla ničivá povodeň.
Olomoučtí krajští zastupitelé schválili po povodních 16. září peněžitou pomoc postiženým regionům ve výši 250 milionů korun, podle hejtmana byly tyto peníze vyčerpány po dvou týdnech.
„V pondělí jsme proto na úrovni rady schválili dalších 100 milionů korun, které jsme převedli z jiné kapitoly, tu jsme měli připravenu pro energeticky úsporná opatření. Nyní nám peníze nebudou chybět, můžeme je doplnit do tohoto fondu. Brzy bychom však mohli být na hranici další finanční podpory a během týdne či 14 dnů už tyto peníze mít nebudeme,“ uvedl hejtman.
Ministerstvo financí proto v pondělí dopisem o uvolnění půl miliardy korun, aby se mohlo pokračovat v rychlé pomoci. „Dotační tituly a programy, na které se vláda chystá, jsou delší proces a delší jsou také administrativně i pro samotné žadatele. Rychlé peníze z kraje, které uvolňujeme na základě vyhlášeného stavu nebezpečí, jsou pro toto území velmi cenné,“ doplnil hejtman.
Okamžitá finanční pomoc se týká například České Vsi. „Peníze půjdou především na prvotní práci techniky, nasazeno jsme měli přes dvacet kusů různé těžké techniky, na návoz kamenů z lomů a zlomek i na ubytování složek záchranného systému,“ řekl starosta České Vsi Petr Mudra (STAN).
Pomůže s nájmem v náhradním bydlení
Lidem, kteří kvůli katastrofálním záplavám v polovině září přišli o střechu nad hlavou, pomůže podle Kulhánka hradit nájem v náhradním bydlení stát. Podle ministra pro místní rozvoj se to týká až stovek lidí.
„Finanční pomoc by k těmto případům měla proudit co nejdříve,“ řekl ministr po návštěvě Jesenicka. Za svůj resort přislíbil lidem i kompenzaci za energetickou náročnost v souvislosti s náklady kvůli používání vysoušečů či přímotopů v zaplavených domech.
„Potřebujeme do území dostat peníze mnohem dříve i vzhledem k tomu, že se řeší ubytování těch, kteří přišli o střechu nad hlavou. Prostředky půjdou buď na modulární stavby, nebo na úhradu nájmů v ubytovacích zařízeních – buď tady, nebo v přilehlém území –, aby lidé, kteří nemají kde bydlet, měli střechu nad hlavou,“ zdůraznil Kulhánek.