Článek
„Já jsem tvarůžky měl vždycky rád a od té doby, co působím v Olomouci, tak je mám ještě raději,“ svěřil se Novinkám jeden z nich, Roman Paulus, který pro pražský Alcron získal v minulosti šestkrát michelinskou hvězdu. V současnosti je v Olomouci spolumajitelem Bistra Paulus.
Návštěvníci festivalu mohli ochutnat například jeho kulajdu s tvarůžkovým toustem. „Tvarůžky mají ojedinělé vlastnosti a myslím si, že určitě patří do moderní gastronomie. I do všech domácností. Mají výhodu v tom, že jsou nízkotučné. Takže by měly být i součástí zdravého jídelníčku,“ míní Paulus.
On sám prý tvarůžky v kuchyni poměrně často využívá. „Moje velice oblíbené jídlo je to, čemu se na Olomoucku říká tvarůžkový tatarák,“ svěřil se šéfkuchař. „Řekl bych, že je to druh pikantně okořeněné a dochucené pomazánky z tvarůžků,“ doplnil.
Syrečky mohli návštěvníci tvarůžkového festivalu ochutnat na všechny možné způsoby. Třeba i ve formě tvarůžkových zákusků, burgerů, sušenek, koláčů či čokoládových pralinek s tvarůžkovou náplní. K mání byla i tvarůžková tlačenka nebo špenátová palačinka s tvarůžkem.
„Zkusila jsem si dát tvarůžkový košíček a musím říct, že mě mile potěšil,“ svěřila se Novinkám Zuzana Navrátilová, která dorazila na festival z Ostravy. „Mně nejvíce chutnaly tvarůžky s jahodami a šlehačkou,“ dodala její kamarádka Jana Zrzavá.
„Opět se ukázalo, že festival je skvělou příležitostí k ochutnávce netradičních a rozličných tvarůžkových specialit v nejrůznějších variantách a zároveň inspirací pro vlastní kulinářské pokusy,“ sdělil Novinkám Leoš Kalandra ze společnosti A.W. v Lošticích, která je jediným výrobcem syrečků pod značkou Olomoucké tvarůžky.
Festivalu se letos zúčastnilo více než sedm desítek prodejců s tvarůžky v nejrůznější podobě. Ve stánku Muzea Olomouckých tvarůžků z Loštic si zájemci mohli zkusit vyrobit tvarůžek. Součástí festivalu byl také kulturní program určený dětem i dospělým.
Olomoucké tvarůžky
Výroba olomouckých tvarůžků je doložena už na počátku druhé poloviny 15. století, a to v Hněvotíně na Olomoucku.
Tvarůžkáři z Hněvotína a později i z Topolan, Litovle, Loštic, Mohelnice, Zábřehu a dalších míst dováželi své zboží na trh do Olomouce a odtud syrečky rozvážely formanské vozy do celého rakouského mocnářství, objevily se dokonce i na svatební tabuli císaře Leopolda II.
Jde o jediný původní český sýr. Evropská komise mu udělila v roce 2010 chráněné označení původu.