Oliva: Ukrajinci češtinu neovlivní

To jsou věci, které se zásadním způsobem češtiny vůbec nedotknou. Možná se zvýší frekvence užívání slov „boršč“, „Ukrajina“ a „uprchlík“. Jazyk sice je odrazem témat společnosti, ale nijak ho to neproměňuje.

Možná že kdyby k nám přišli lidé z úplně jiné kultury, tak bychom od nich něco převzali, ale Ukrajinci jsou kulturně blízký národ. Nemluví masivně česky, takže do češtiny nepletou slova ze svého jazyka.

Je tam stylové rozvrstvení. Třeba „běženec“ je přejímka z ruštiny dvacátých let. V roce 2015 byla migrační krize. Tehdy se podle všeobecného mínění jednalo především o ekonomické migranty, kdežto teď to jsou uprchlíci před válkou, jejíž hrůzu pořád sledujeme. A vnímání slova uprchlík se tedy opravdu změnilo.

Zatím jsme vůči ruské propagandě většinově imunní, ale tentokrát společnost není nijak výrazně rozdělená. Před sedmi lety to bylo jinak. Dnes se zatím neprosadila pejorativní označení, protože většinová společnost by je asi nepřijala.

Výrazně zvýšily frekvenci pojmy, jako například „rusofobie“, „rusofilství“. Potom třeba přezdívka „Putler“ propojující jména Putina a Hitlera, nebo psaní RuSSko s dvěma S, aby to připomínalo nacistické jednotky.

To je docela možné, byla by to výpůjčka. I když v češtině to nepotřebujeme, protože máme dostatečně bohaté vlastní výrazivo. Zatím jsem nezaznamenal, že by se to nějak rozšířilo, ale co není, může být. Avšak upřímně, i kdyby se to rozšířilo jako módní slovo, tak nemyslím, že to vydrží delší dobu. Vrátíme se k dostatečně jadrným a dostatečně jasným českým výrazům.

Je patrné, že slova jako „covidárium“ už mizí, protože mizí i covidária. Mizí i jazyková kreativita, protože mizí nutnost pojmy spojené s pandemií po­užívat. Ale je nutno všechny mluvčí češtiny pochválit za tu vtipnost.

To, že u posledního piva v hospodě někdo řekne, že si dá tečku, nevím. Ale možná to žije v nějaké subkultuře, do které nevidím.

Minulý předseda vlády Babiš s češtinou bojoval. Snažil se, ale bojoval. Nový ministerský předseda Fiala je vysokoškolský profesor, vzdělaný intelektuál, který jazyk ovládá velmi dobře.

Ale na druhou stranu tam máme třeba ministra zdravotnictví Válka (TOP 09), který češtinu nahrazuje brněnštinou. A co mě mrzí mimořádně – ještě se tím chlubí. Přece když něco neumím, snažím se to spíš zakrývat, než abych hrdě prohlašoval ve veřejných projevech „Já su z Brna“. V minulé vládě to nikdo až takto vědomě nedělal, byť spisovnou češtinu taky skvěle neovládali. Ale nepředkládali to jako přednost.

To je těžké vyhodnocovat. Ale v této vládě je větší rozkmit. Jsou tam lidé, kteří se vyjadřují perfektní kultivovanou češtinou. A pak je tam protipól, který je v této vládě ještě silnější.

Kromě pana Válka je tam ještě skupina lidí, u nichž mám dojem, že programově spisovnou češtinu nepoužívají, a to jsou Piráti. Snad jen kromě ministra pro legislativu Michala Šalomouna nikdo z pirátských ministrů nezvládá opravdu výrazně kultivovanou češtinu. Ještě je tam pozitivní výjimka místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová, která je ale lingvistka, a dokonce nějakou dobu pracovala v Ústavu pro jazyk český.

Ale ještě jsem neslyšel pana předsedu Bartoše, aby měl souvislý spisovný projev. Piráti podle mě cílí jako prezident Zeman na svůj elektorát a záměrně mluví tak, aby se mu jazykovým vyjádřením zalíbili. To aby ukázali, že jsou jiní. Že oni nebudou používat trapnou spisovnou češtinu, ale budou mluvit, jak jim zobáky narostly. Musím říct, že mě to mrzí, protože se tím snižuje kultura národa jako celku.

Také jsem si toho všiml. Není to úplně spisovné, ale proti mnohým jiným zatím nespisovným formám to má tu výhodu, že „za mě“ jsou dvě krátké slabiky. Je tam výhoda ekonomie jazyka, že se snažíme stejné obsahy sdělit co nejstručnější formou. To má naději, aby se to uchytilo, když to bude používat hodně mluvčích i v jinak kultivovaných projevech.

Má generace to bude vnímat jako nespisovný prostředek, protože je to o něco pokleslejší forma než „podle mého názoru“. Ale v běžném jazykovém vývoji se to díky své stručnosti může prosadit.

Ano a myslím si, že to je dobře. Toto bych nekritizoval, naopak. Jistě jste si také všiml, že se často používá špatně slovo „řádově“. Například „řádově to stálo 22 milionů“. Jenže řády jsou jednotky, desítky, stovky atd. Řády nejsou dvaadvacítky.

Z hlediska logiky je správné říkat, že to stojí vysoké jednotky či případně nízké desítky, když máme na mysli, že to stojí 8, 9, či 10, 20 milionů. Čili i „nízké stamiliardy“ jsou svým způsobem v pořádku, i když z hlediska formálního vyjadřování je to slovník příliš statisticko-matematický, je tam pečeť jakési matematizace vyjadřování.

„Randomu“ se daří, stejně tak i ostatním, ale to neznamená, že by čeština měla zanikat. To jsou jednotlivá slova, která se do češtiny integrují. A i školáci většinou vědí, že místo „random“ mají říct „náhodný“. Vnímají, že to je jejich mládežnický slang. A řekl bych, že z toho vyrostou. Toto mě netrápí. To, že se půjčují do češtiny cizí slova, byla normální věc už za Cyrila a Metoděje.

Ano, ale je to v oblasti studentského slangu ve snaze to vlastní výrazivo ozvláštnit. To není pro češtinu nebezpečné. Nebezpečné by bylo takto označovat běžné věci, jako je stůl, židle. Nebo kdybychom odvrhli skloňování, což se ale až na nějaká ta nepřechýlená ženská příjmení neděje.