Článek
„Rodina je v pořádku,“ řekla s úlevou Olena redaktorovi Práva, který ji zpovídal už záhy po příjezdu do Teplic. Tehdy byla vystresovaná, při vyprávění často plakala a zdaleka netušila, co bude dál. Zároveň byla odhodlaná najít si co nejdříve práci. I díky Právu se jí to podařilo.
„Teplický kadeřník Jan Pešan se obrátil na svou známou, majitelku salonu v centru Prahy, která mi chtěla pomoci. Tak jsem se do metropole vypravila a paní Blanka mě přijala,“ popsala Olena. V pracovním týmu salonu, který navštěvují převážně české zákaznice, má jako jediná Ukrajinka ztíženou pozici kvůli jazykové bariéře.
Nemocná Oksana dostávala své blízké měsíc do Česka
Naučila se sice základní fráze, nicméně domluva s klientkami probíhá podle ní většinou „rukama a nohama“, jindy pomůže překladač. „Nakonec se vždy nějak dohodneme a myslím si, že s výsledkem mé práce jsou spokojeny,“ usmála se Olena. „Chodím na kurzy češtiny, navíc na konverzační kurzy. Snažím se naučit česky co nejlépe a co nejdříve, abych zákaznicím rozuměla,“ popsala Olena.
Novou tvář v týmu si nemůže vynachválit majitelka vyhlášeného salonu Blanka Hašková. „Olena je šikovná kadeřnice, skutečný profík. Navíc je pro nás inspirací nejen tím, že má trochu odlišný styl práce, ale také tím, že z ní cítíme vděčnost a vstřícnost,“ řekla Právu Hašková. „Původně jsme jen chtěli pomoct, nyní jsme rádi, že ji v týmu máme,“ dodala.
Olena dojíždí z Teplic do metropole za prací třikrát v týdnu, se zdlouhavým cestováním nemá problém. „Časově je to podobné, jako když jsem dojížděla z domova v Buči do salonu v Kyjevě,“ porovnala. V pražském salonu si ji už našlo i několik žen, o jejichž vlasy pečovala ve svém kyjevském salonu a které, stejně jako ona, utekly z Ukrajiny před válkou. „Některé tyhle zákaznice přišly už i opakovaně,“ pochlubila se stálou klientelou.
Mnozí Ukrajinci sní o návratu. Jiní se ze Slovenska vydávají zpět
Manžel se vrátil do Buče
V Teplicích se jí líbí. „Připomínají mi Buču, malé město se spoustou zeleně. Nic mi zde nechybí, cítím se tady jako doma, takže ani neuvažuji o tom, že bychom se přestěhovaly do Prahy, abych to měla do salonu blíž,“ řekla Olena. Její dvanáctiletá dcera navštěvuje ZŠ U Nových lázní, spolu s kamarádkou jsou jediné dvě Ukrajinky v české třídě.
„Je to pro ni náročné, ale například češtinu zvládá mnohem lépe než já. Zároveň nepřerušila odpolední online výuku vedenou z její ukrajinské školy,“ pochválila dceru, která si na sociálních sítích našla nové kamarády z Ukrajiny. „Tráví s nimi volný čas, když jsem v práci,“ dodala. Manžel Oleny se už vrátil do Buče, kde pomáhá s obnovou Rusy zničeného města.
Obytný dům, ve kterém před okupací jako rodina žili, zasáhly rakety agresora. „Dům je poničený zleva i zprava, ale náš byt uprostřed jako zázrakem zůstal nepoškozený,“ podotkla. Vrátit se do něj ale zatím nehodlá. „Pořád tam není bezpečno, dokud se situace zásadně nezlepší, nechci ani přemýšlet o tom, kdy se domů vrátíme,“ uzavřela Olena.
