Zdroj tepla pro desítky tisíc domácností. Praha chce začít využívat odpadní vody

Pražští radní podle Michala Hrozy (TOP 09) zatím schválili studii proveditelnosti a uložili Pražské vodohospodářské společnosti pokračovat v přípravách. Znamená to přípravu dokumentace pro vyhodnocení vlivů na životní prostředí EIA a také pro územní rozhodnutí. Projekt se podle Hrozy blíží realizaci.

Technologie podle něho počítá s využitím teploty odpadních vod, která se celoročně v Praze pohybuje kolem 15 °C. Rozdíl teplot by využila soustava silných tepelných čerpadel a do pražské sítě centrálního zásobování teplem by mohla dodávat páru o teplotě asi 110 °C.

„Máme tu olbřímí zdroj tepla, který pokud budeme schopni rozvést do Prahy, jsme schopni pokrýt spotřebu 83 tisíc domácností, tedy více než 200 tisíc lidí, a to ekologicky šetrným způsobem,“ uvedl Hroza.

Podle primátorovy náměstkyně Jany Komrskové (Piráti) představuje Energocentrum jeden z nejdůležitějších projektů pražského klimatického plánu.

Radní Zdeněk Kovářík (ODS) očekává vysoké náklady, podle odhadů až 7,7 miliardy korun, část by mohly ale pokrýt dotace. Nestačí totiž postavit samotný provoz, je ho třeba propojit s částmi města. „Samotné centrum se může spustit rychleji, ale bez odběru zákazníků by nemělo takovou efektivitu,“ uvedl Kovářík.

Podle Hrozy by teplo z Císařského ostrova mělo mířit do Buben­-Zátor, kde se předpokládá výstavba, a také na Veleslavín. Je třeba vykopat a zhotovit rozvody. Z Buben by potrubí mohlo kolektorem pod dnem Vltavy u Hlávkova mostu překonat řeku a mířit i do centra Prahy. Kvůli tomu je ovšem nutné propojit tento naposledy postavený kolektor, tedy tunel pro inženýrské sítě, s kolektorem centrum.

Zda se vše podaří do roku 2030, není jasné. Nejprve by se měla začít vytápět jedna část města, poté přibudou další. Podle Hrozy se technologie už v některých západních metropolích odzkoušela. „Není to utopie, je to skutečnost,“ poznamenal radní.

Praha podle předsedy magistrátního energetického výboru Jana Chabra (TOP 09) také připravuje vlastní strategii teplárenství, která bude klást důraz na ekologické zdroje tepla.

Už dlouho metropole z velké části závisí na teplu z Mělníka, které vzniká spalováním uhlí. Podle dřívějších informací je nyní dálkovým teplem vytápěno asi 230 tisíc pražských domácností, a to přes Pražskou teplárenskou. Zbytek domácností využívá lokální zdroje, například plynové kotelny nebo elektřinu.

Hlavní město mělo dříve asi čtvrtinový podíl v Pražské teplárenské, zobchodovalo ho ale s Energetickým a průmyslovým holdingem Daniela Křetínského za podíl v Pražských službách. Pražskou teplárenskou pak Křetínského firma prodala francouzskému holdingu Veolia.