Článek
Muzeum města Brna ve spolupráci s místními obyvateli, Moravským zemským muzeem, organizací Paměť národa a městskou částí Brno – Sever odhalí 21. srpna právě na tomto domě pamětní desku. Jde totiž o jednu z posledních dochovaných památek na spontánní protest obyvatel Brna proti vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
Vzpomínka na těžké časy
Nápis v Merhautově ulici vznikl v tehdejších dnech a přečkal dlouhých 56 let jako memento vypjatých událostí konce srpna. „Nápis byl zakonzervován tak, aby zůstal viditelný i do budoucnosti,“ řekla Novinkám mluvčí Muzea města Brna Barbora Kachlířová.
„Tento nápis je připomínkou odvahy a solidarity brněnských obyvatel v těžkých časech. Muzeum města Brna se zavázalo zachovat tuto důležitou část naší historie jako svědectví odvahy a odporu našich předků,“ řekl ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc.
Svoboda není samozřejmost
„Vzhledem k tomu, že jsem se narodil v listopadu 1968 a od té doby žiji nedaleko, tak kolem toho nápisu chodím a jezdím celý život. Když se ozval pamětník Petr Feld a požádal o možnost jeho zachování, překvapilo mě, že jde o jediný v Brně dochovaný nápis dokládající odpor Brňanů proti invazi spřátelených vojsk. Jsem velice rád, že jsme mohli jako městská část přispět k jeho zachování. Tento nápis nám všem stále připomíná, že svobodný život není samozřejmostí, protože stejně jako tehdy, než se nadějeme, mohou tudy projíždět cizí tanky,“ dodal starosta městské části Brno – sever Martin Maleček. Slavnostní odhalení pamětní desky se uskuteční 21. srpna v půl dvanácté.
„Jde o připomínku odvahy a solidarity brněnských obyvatel v těžkých časech. Muzeum města Brna se zavázalo zachovat tuto důležitou část naší historie jako svědectví odvahy a odporu našich předků,“ doplnil ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc.
Atmosféra let 1968 až 89 viděná bez příkras
