Článek
Dosud se děti z okolí Berouna do berounských ZŠ jakž takž poskládaly. V nadcházejícím školním roce už by to tak být nemuselo. Vedení města totiž tvrdí, že kapacita je tak akorát pro místní a že prostor by měly dostat i děti ukrajinských uprchlíků. Pak už se ale nejspíš nedostane na děti z obcí Hýskov, Nižbor, Koněprusy a zhruba desítky dalších.
Kraje zjišťují, kolik uprchlíků bude nutné přestěhovat z hotelů a penzionů
„Kapacita pro naše děti je dostatečná, řeší se navíc kapacita pro děti uprchlíků, ti mají vízum strpění, teoreticky až potom jsou na řadě děti z okolních obcí, které nemají nárok,“ tvrdí místostarosta Berouna Dušan Tomčo (Nezávislí Berouňáci) a stejně se vyjadřuje i starostka Berouna Soňa Chalupová (ODS).
Pohledem Thomase Kulidakise: Masaryk a omyly ministra Bartoše
„Do berounských škol chodí 800 dětí z okolních obcí, což je zhruba třetina kapacit, ale obce vůbec nepřispívají na chod škol. Je zákonná podmínka, že obec musí zajistit povinnou školní docházku. My ji pro naše děti zajistíme,“ uvedla Chalupová. „Město Beroun nemá žádnou povinnost zajistit školy pro děti z okolních obcí,“ dodává.
Studie: Při nástupu všech dětí uprchlíků by v pražských školkách chybělo 2300 míst
Beroun má čtyři základní školy. Už teď na ně chodí necelá stovka dětí ukrajinských uprchlíků. Podle Tomča je navíc letos zvýšený zájem o zápisy do 1. tříd, hlásí se 260 prvňáků. „Vloni bylo více odkladů, proto bude letos víc prvňáků. Naše děti se do školek a do škol dostanou, je dostatek kapacit pro naše děti i pro aktuální počet dětí uprchlíků,“ dodává Tomčo.
Město Beroun nemá žádnou povinnost zajistit školy pro děti z okolních obcí
Na berounské základní školy chtějí ale také děti z okolních obcí, kde obvykle mají jen první stupeň. Do problému by se tak mohli dostat hlavně nastávající šesťáci, kteří ukončí ve své obci první stupeň a měli by nastoupit do Berouna na druhý stupeň. Starostové však nekompromisní postoj berounské radnice odmítají.
Bartoš: Pomoc Ukrajincům není na úkor našich lidí
„Rozhodně to není tak, že bychom odmítali za žáky platit. Beroun na nás ale požaduje 32 tisíc korun na žáka za rok, což by pro nás znamenalo víc než tři miliony ročně. Přitom nám ale nevysvětlili, jak na tu částku přišli, a hlavně nebyli schopni zaručit, na co by peníze od nás šly, jestli na provoz školy, nebo na něco úplně jiného. To by u nás neprošlo zastupitelstvem ani auditem,“ kritizovala berounskou radnici starostka sousedního Hýskova Veronika Šmolcnopová (NK).
Vláda: Školy mohou zvládnout integraci 125 tisíc dětí, 250 tisíc už nikoli
To potvrzuje i místostarosta Karlštejna Petr Weber (ODS). „Snažíme se s vedením Berouna víc než rok domluvit, ale zatím bezvýsledně,“ uvádí Weber, podle něhož Beroun dostává na každého, tedy i přespolního žáka peníze ze státního rozpočtu.
Obava ze zápisu
Zápisy do škol se odehrají v květnu, pro ukrajinské děti mají být od června. „Vůbec netuším, co se bude po zápisu v květnu dít, pokud skutečně nebude v berounských školách pro naše děti místo. Bojíme se, co nastane. Jde nám teď o dvě třídy dětí,“ obává se starostka Šmolcnopová.
Obce už se pokoušely zajistit si například volný krajský objekt v Berouně, kde by zřídily společnou školu, ale žádná budova se nenašla. Ve hře byla i stavba nové školy, ale na to by zase potřebovaly pozemek v Berouně.
Ukrajinci se chtějí učit česky, jazykové školy jim nabízejí kurzy zdarma
„Umístit druhý stupeň školy někam do jiné vesnice nemá moc smysl. V obcích jsou první stupně a pak je žádoucí socializace dětí ve větším městě, kde jsou i volnočasové aktivity, jezdí sem rodiče za prací a jsou sem nasměrované všechny autobusy či vlaky. Do Berouna je naprosto přirozená spádovost,“ dodává místostarosta Weber.
Starostové obcí z okolí Berounska upozorňují, že tímto postupem berounská radnice tlačí rodiny k tomu, aby hledaly v Berouně příbuzné a známé, k nimž nahlásí trvalé bydliště svých dětí. Tento postup přitom samo vedení Berouna kritizuje, jenomže rodiče v tuto chvíli moc jiných možností nemají.