Hlavní obsah

Okolí Spolany je plné jedů

MĚLNÍK

Obyvatelé Libiše na Mělnicku s velkými obavami přijali zprávu veterinářů, kteří ve vzorcích vajec a ryb našli vysoký obsah toxických látek. Obávají se, že budou muset zrušit chovy drobných domácích zvířat a přestat pěstovat zeleninu. Chemikálie podle ekologů pocházejí z blízké Spolany a to z období loňských záplav. Spolana však vinu odmítá.

Foto: Policie ČR

Zubní náhrady patřící neznámé ženě

Článek

Lidé v obci chtějí ještě počkat na výsledky rozboru dalších vzorků. Již loni na podzim ekologická organizace Greenpeace zjistila, že vzorky kachních vajec z domácnosti Františka Štrupla z Libiše obsahují prudce toxické dioxiny. Nyní Státní veterinární správa potvrdila, že v dalších vzorcích slepičích vajec z Libiše objevila nadlimitní hodnoty polychlorovaných bifenylů a pesticidů DDT.

Veterináři pokračují v odebírání dalších vzorků vajec, ale i slepic a králíků. Lidé z obce nepochybují o tom, že toxickými látkami zamořila zdejší prostředí chemička Spolana, která sídlí přímo v katastru obce.

Po loňských povodních unikly z chemičky tuny chemikálií, ale v menších dávkách z ní podle názoru místních lidí unikaly různé látky již řadu let. "Jenže dříve se tady nedělaly žádné vzorky," řekla žena, která si nepřála být jmenována. Právě ve vzorcích slepičích vajec z její domácnosti veterináři objevili jedovaté látky.

"To víte, že se lidi bojí. Já už jsem stará, ale hůř jsou na tom rodiny, co mají malé děti," řekla žena. Pokud rozbory dalších další vzorků zamoření potvrdí, bude muset asi s chovem zvířat i pěstováním zeleniny zcela skončit.

Zvířata jako důkaz

Důchodce František Štrupl se také obává, že bude muset zcela ukončit chov domácích zvířat. Po povodních již musel zlikvidovat chov slepic, perliček i ryb v Libišské strouze, ve které byly také zjištěny různé jedy. Štrupl ani jeho žena Mária nevěří, že Spolana již dostatečně zabezpečila továrnu před úniky jedovatých látek.

Nelíbí se jim, že vedení chemičky stále tvrdí, že za zamoření Libiše mohou nést vinu i jiní znečišťovatelé. "Mně by přitom stačilo, aby mi moje pozemky dali do takového stavu, abych na nich mohl zase pěstovat, co mne bavilo a živilo," řekl Štrupl. K tomu by podle doporučení odborníků mělo stačit navézt na postižené pozemky nejméně třiceticentimetrovou vrstvu nové ornice.

Štrupl má stále své "dioxinové" pekingské kachny, které zatím nechce zlikvidovat jako jediné živé důkazy v případných řízeních proti Spolaně. Tvrdí, že neusiluje o zavření továrny, ale o to, aby lépe zabezpečila svoji výrobu a neohrožovala okolí.

Spolana: kontaminaci nelze spojovat s povodněmi

Vedení chemičky tvrdí, že nalezené toxické látky v těsné blízkosti továrny nesouvisejí s loňskou povodní. Jsou pravděpodobně důsledkem starých ekologických zátěží, které se v okolí závodu ukládaly během uplynulých desítek let, řekl ČTK mluvčí firmy Jan Martínek.

Státní veterinární správa naměřila v červnu nadlimitní koncentrace rtuti v tělech ryb v pískovně Mlékojedy, kam se jezdí koupat a rekreovat stovky lidí, a toxické látky PCB a DDT ve vzorcích slepičích vajec v obci Libiš.

Loňská povodeň vyplavila ze Spolany desítky tun různých chemikálií, ale vedení firmy odmítá následky této přírodní katastrofy spojovat s nejnovějšími nálezy toxických látek v živočišných produktech a tělech zvířat.

Podle Martínka je nepravděpodobné, že by se tak vysoké koncentrace rtuti prokázané v tělech ryb vytvořily během několikadenního zaplavení průmyslového areálu Spolany a jeho okolí. "Vyšší koncentrace rtuti v několika kilometrech od Spolany nemohou tedy souviset s povodněmi, ale s dlouhodobým ukládáním tohoto kovu v životním prostředí," řekl mluvčí.

Ostatní látky prý nejsou ze Spolany

Spolana rovněž tvrdí, že ani látky PCB a DDT nemohly být z továrny vyplaveny během loňských povodní. DDT se ve Spolaně podle Martínka již více než 25 let nepoužívá a firma tyto látky řádně zlikvidovala. "PCB je zcela pod kontrolou a víme, že se během povodní nedostalo do okolí. Ve Spolaně se PCB vyskytuje v náplni kondenzátorů. Jejich vodotěsnost byla po povodních prověřena a únik látky vyloučen," prohlásil mluvčí.

Staré ekologické zátěže ve Spolaně firma řeší ve spolupráci s Fondem národního majetku. Ještě letos zde začnou sanace staré amalgámové elektrolýzy a dioxinových budov. Právě na rizika úniků z těchto objektů nejčastěji upozorňují ekologičtí aktivisté.

Spolaně hrozí i arbitráž

Nizozemští majitelé lesních školek na Mělnicku zvažují možnost mezinárodní arbitráže kvůli škodám, které přičítají úniku chloru ze Spolany. Lesní školky Knížecí dvůr totiž nedávno neuspěly v soudním sporu se Spolanou. Majitelé školek žádali odškodné 34,6 miliónu korun. Středočeský krajský soud jejich žalobu zamítl.

Zatím nepravomocný verdikt podle zástupce Nizozemců ještě posílil rozhodnutí žalobce pokračovat ve sporu. "Zaregistrovali jsme dvojí standard v zacházení. Taková diskriminace není akceptovatelná podle mezinárodních standardů, zvláště pokud vezmeme v úvahu české úsilí o začlenění do EU v blízké budoucnosti," míní Jacobs.

Soudní pře se vede kvůli škodám údajně způsobeným únikem chloru z továrny v červenci 2000. Po havárii ve Spolaně uniklo do ovzduší 188 kilogramů chloru. Obě strany sporu dokládaly svá tvrzení týkající se škod řadou odborných vyjádření. Soud dospěl k závěru, že žalobci se nepodařilo jednoznačně prokázat příčinnou souvislost mezi únikem chloru a škodou na lesních kulturách.

Výběr článků

Načítám