Ohněm zničený les plení chrousti

„Co načal v květnu 2012 požár, dokonávají chrousti. To druhé z důvodu neochoty ochrany přírody, která má značné pravomoci, ale nulovou odpovědnost,“ tvrdí shodně zástupci radnic a lesníci.

Chrousti se rojí ve čtyřletém intervalu. Tři roky žijí jednotlivé vývojové fáze ponravy pod zemí a živí se kořeny. Dokáží zničit i kořeny velkého stromu, který uschne. Poslední rok se ukryjí do hloubky šedesáti centimetrů a zakuklí. Následující jaro se vyrojí dospělí jedinci a předchozí škody na kořenech rostlin násobí likvidací listů.

Rojení připadlo i na letošní rok. Proto se lesníci začali na invazi chystat v předstihu. V květnu minulého roku už jednali o povolení leteckého postřiku na letošní rok. Výsledek ročního úsilí je ale tristní. Státní správa postřik nedovolila. Hygienici souhlasili, přidaly se i obce, ovšem krajský úřad a Správa Chráněné krajinné oblasti Pálava to odmítly. Důvod? Lesy jsou totiž současně i ptačí rezervací a postřik by mohl ohrozit některé druhy.

Zpráva ochrany přírody v odůvodnění uvádí, že z populace tří až šesti tisíc párů strakapouda prostředního by až tři páry uhynuly. Z 1400 párů strakapouda jižního by uhynulo až pět párů, u skřivana a lelka by tomu bylo podobně. Pro přežití potenciálně ohrožených osmnácti párů ptáků z celkem deseti tisíc párů tak byla akce na záchranu lesa zakázána.

Lesníci se zlobí. Výsledkem zákazu je ničím nerušené rojení stovek miliónů chroustů. Z jejich páření vzejde neuvěřitelná miliarda vajíček. „Každá chroustí samička naklade šedesát až sto vajíček. Klade je po částech, zavrtá se pod zem, snese jich deset až třicet, vyleze, jde se nakrmit a kladení opakuje. Tak se děje několikrát,“ uvedl profesor Emanuel Kula z Mendelovy univerzity, který v současnosti dění v lesích u Bzence zkoumá.

„Za kritický stav se považují dvě larvy na metru plochy, tady jich bylo už vloni běžně kolem třiceti,“ uvedl Petr Zahradník z Lesní ochranné služby Lesů ČR. Vloni larvy sežraly kořeny nově vysázených stromů v místě vyhořelého lesa, letos dospělí jedinci likvidují listí stromu a mladé výhonky borovic. Vloni přitom lesníci vysadili 36 hektarů nového lesa jako náhradu vyhořelého, neuvěřitelných 73 procent sazenic jim ale zlikvidovaly chroustí larvy.

„Když sečteme šestnáct miliónů korun za likvidaci požáru před třemi lety, sedmadvacet miliónů za shořelé dřevo, patnáct miliónů škody dosud způsobené chrousty, jsme na částce převyšující padesát miliónů korun. Netroufám si odhadnout, kolik škod nadělají chrousti teď, protože jsme je nesměli stříkat,“ dodal Zahradník.

Lesy budou škodu vymáhat. „Chtěl bych veřejně obvinit orgány ochrany přírody z poškozování přírody a poškozování majitelů,“ uvedl místostarosta Bzence Ivan Černý (nez). Jako správce lesů v majetku města Bzenec tvrdí, že způsob, jakým ochránci přírody zasahují do dění v krajině zákazy činností, které byly po desetiletí až staletí obvyklé, vede k šíření invazivních druhů do lesů, které tím trpí a mizí.

Přitom lokalita byla před staletími pracně zalesněna, aby vítr neodnášel písečné podloží krajiny, příznačně nazývané Moravskou Saharou.

Historicky se proti chroustům bojovalo také v minulosti. Mimo jiné i leteckými postřiky. Poslední byly v letech 1999 a 2003 při rojení, kdy je jediná šance hmyz efektivně hubit. V dalších letech už Lesy ČR na povolení nedosáhly. Třetí rojení bez eliminace počtu hmyzu podle lesníků dosavadní škody znásobí.