Odvolaný zmocněnec pro jadernou energetiku Míl: O svém konci jsem se dozvěděl z televize

O svém odvolání jsem se dozvěděl z vysílání České televize. Příčiny, o nichž si myslím, že jsou opravdu v pozadí, bych jen těžko dokládal.

Pro moji funkci bezpečnostní prověrka potřeba není a na stupeň, na který třeba je, jsem pochopitelně prověřen. Role zmocněnce je především ve strategickém řízení projektu, koordinaci ministerstev a přípravě projektu tak, aby získal notifikaci ze strany Evropské komise, aby byl připravován standardním postupem, transparentně a věrohodně pro potenciální dodavatele. Zároveň aby pokračoval podle schváleného věcného a časového harmonogramu.

Ne, a ani to neočekávám.

Upřímně řečeno po tom nepátrám. Nevím, zda příčinou bylo, že jsem poslal dopis Bezpečnostní radě státu, který ne všem vyhovuje, nebo proto, že v mém týmu byli opravdu špičkoví lidé, kteří v této zemi stavěli a provozovali elektrárny. Jsou to lidé, kteří mají vysokou kvalifikaci a ohromné zkušenosti.

Říká se, že máme přehršel odborníků. Není to tak a já jsem rád, že jsem je přemluvil, aby se vrátili a šli na projektu pracovat. Máme hodně lidí, kteří o energetice slyšeli, ale málokdo z nich skutečně zahájil a připravoval stavbu. Těch už je na prstech jedné ruky.

Je přece legitimní, že při diskusi dochází ke sporům, život není o tom, že pravdu máte jen vy. Je ale potřeba najít vhodné a rozumné řešení a to řešení by měl definovat stát, protože stavbu bude financovat.

Upozorňoval jsem na to, že záměr by měl být upraven tak, aby neohrožoval schopnost České republiky obhájit postup podle bezpečnostní výjimky. Požadoval jsem, bude-li se uchazečům o stavbu bloku v Dukovanech rozesílat bezpečnostní dotazník, aby byl zpracován s příslušnými institucemi státu.

Upozornil jsem, že je naprosto zbytečné odesílat potenciálním zájemcům celou poptávku, to je věc, která je zcela nadbytečná, protože nehodnotíme dodavatelský řetězec. Bavíme se pouze o tom, kdo je dodavatel jaderného ostrova a tzv. architect engineer. To je klíčový parametr všeho.

Druhý zcela zásadní bod byl, že je potřeba zachovat 12 měsíců na zpracování nabídek, a ne to zkracovat na šest měsíců. Dvanáct měsíců bylo dohodnuto na jednání předsedy vlády s předsedy politických stran a musíme je dát jako prostor dodavatelům k tomu, aby byli schopni dojednat obchodní vazby s českými dodavateli a seznámit se s podmínkami pro povolovací řízení v ČR a abychom obdrželi relevantní a kvalifikovanou nabídku.

Vzhledem k tomu, že to v dokumentaci vůbec nebylo a objevilo se to tam nečekaně až 19. března, tak se s tím zcela určitě nepočítalo. 11. března jsme byli domluveni na tom, že se touto cestou nepůjde a předloží se dokumentace tak, aby stát mohl posoudit úroveň zapracování svých připomínek a příslušné bezpečnostní orgány mohly posoudit její úplnost z hlediska jimi definovaných bezpečnostních zájmů ČR. O osm dní později byla obdržena úplně jiná dokumentace, tam jsem se dozvěděl, že je připravováno něco jako bezpečnostní dotazník.

Je to politické rozhodnutí. S tím nemám problém, je na to legitimní nárok ze strany politických reprezentací. Je ale třeba dělat to tak, abychom respektovali smluvní závazky, celou filozofii výběrového řízení a schválených postupů. Minulý pátek ráno jsem na to upozornil pana vicepremiéra Karla Havlíčka a domluvili jsme se, že to během 14 dnů vše upravíme.

Vzhledem k tomu, že jsem se až z médií dozvěděl, že v pondělí ráno je Bezpečnostní rada státu a následně jednání vlády, a protože moje role je koordinační a ne­jsem podřízen ministrovi, nýbrž vládě, bylo mojí povinností informovat členy Bezpečnostní rady státu o tom, co je potřeba udělat a jak to udělat. Jsem upřímně řečeno rád, že rada velkou část toho, co jsem psal, akceptovala, a snad se podaří zajistit, aby nebylo zkráceno období na předložení nabídek na šest měsíců.

To je chyba, která je extrémní nevýhodou pro české dodavatelské firmy a zároveň může vést k přehodnocení účasti na straně některých dodavatelů. Když děláte nabídkové řízení na výstavbu dálnice, což je podstatně jednodušší projekt, tak na předložení nabídek je s ohledem na komplexnost poptávky a nabídek podstatně více času.

Dát na předložení závazné nabídky včetně souhlasu s textem kontraktu na stavbu jaderné elektrárny šest měsíců, to je v době covidu absolutní unikát, který neobstojí. Zkrátit to období tím, že řeknu, že předám dokumentaci již teď a budu šest měsíců dělat bezpečnostní předkvalifikaci a následně dalších šest měsíců výběrové řízení, tak jinými slovy zahajuji výběrové řízení již nyní.

De iure mohu všude desetkrát napsat, že ne, ale v podstatě tomu tak je. Myslím, že je potřeba postupovat tak, aby náš postup nebyl napadnutelný. Postupovat v souladu s tím, co bylo schváleno, dojednáno a mělo to všeobecnou podporu.

Takto mi to bylo na jednání s ministerstvem průmyslu a obchodu prezentováno.

Proč budu předávat celou dokumentaci, když nezahajuji výběrové řízení? Proč má zájemce odpovídat na některé věci, které vůbec nejsou součástí bezpečnostního hodnocení ze strany bezpečnostních složek, jako je jaderná bezpečnost, technická bezpečnost, programy zajištění jakosti a podobně? To přece vůbec není předmětem jednání. Nezahajujeme výběrové řízení, chceme si dále ujasnit bezpečnostní parametry. Je nesmysl dnes řešit systém dodavatelů a subdodavatelů na příštích deset let, když se ještě mnohokrát změní.

V žádném případě jsem nikdy nekritizoval možnou účast Ruska, ani jeho neúčast. Není možné mě podezírat, že bych někomu fandil. Rusové jsou velmi hrdý národ, a pokud s nimi chcete dělat byznys a řeknete jim, že s nimi ten byznys dělat chcete, tak jim pak nemůžete říkat, že jste si to rozmyslel.

Takhle se nejedná, to Rus nikdy akceptovat nebude. Když tohle vím, tak se musím logicky rozhodnout, zda s nimi byznys dělat chceme – a potom jim nemůžeme předkládat hru, která je pak vyloučí –, anebo se naprosto legitimně rozhodnu a řeknu: ano, děláme s vámi byznys v řadě oblastí, ale v této oblasti jsme se rozhodli, že ne. Je to jednoduché rozhodnutí. Pokud je nechceme přizvat do tendru, tak je zbytečné zasílat jim bezpečnostní dotazník. Pokud je chceme přizvat, tak jim bezpečnostní dotazník zašleme.

Česká republika tím dává najevo, s kým chce rozvíjet svoji kritickou infrastrukturu na příštích 50 let. Sděluje tím, s kým chce být politicky a hospodářsky spojena. Rozhodnutí, s kým chceme stavět jadernou elektrárnu, je vysláním signálu o tom, kam chceme směřovat. Pokud je šest politických stran zásadně proti účasti Rosatomu, a to v jakékoliv podobě, tak to nemohu ignorovat.