Článek
„V žalobě se domáhám toho, aby správní soud zrušil ministrovo rozhodnutí o mém odvolání z funkce a vrátil věc ministrovi k dalšímu řízení, tedy aby o této věci rozhodl znovu,“ řekl v pátek Právu Ištvan.
„V žalobě se domáhám toho, aby správní soud zrušil ministrovo rozhodnutí o mém odvolání z funkce a vrátil věc ministrovi k dalšímu řízení, tedy aby o této věci rozhodl znovu,“ řekl v pátek Právu Ištvan.
Důvody nedostatečné?
Ištvan trvá na tom, že jeho odvolání nemělo zákonné důvody. „Vzhledem k tomu, že jsem podal správní žalobu, tak je jasné, že nepovažuji ministrovo rozhodnutí o mém odvolání v souladu se zákonem. Mám za to, že to rozhodnutí ministra není dostatečně odůvodněné a chci, aby to přezkoumal správní soud,“ podotkl Ištvan.
Pospíšil jej odvolal z funkce poté, co mu to navrhla nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Nejvyšší státní zástupkyně podle svého vyjádření pro Právo shledala pro Ištvanovo odvolání nejméně pět důvodů, ale netuší prý, kvůli kterým se nakonec ministr rozhodl s jejím návrhem souhlasit.
Vesecké se ale mimo jiné nelíbila nedostatečná opatření VSZ Olomouc proti únikům informací z Čunkova spisu a také to, že si Ištvan nedokázal zřídit pořádek mezi státními zastupitelstvími v Přerově, Ostravě, Jihlavě a Brně, která se kvůli Čunkově případu pustila do vzájemné mediální přestřelky a osočování.
„Ve vztahu k plnění funkce vedoucího státního zástupce pro mě selhal,“ uvedla před týdnem na Ištvanovu adresu Vesecká.
Doplatil na Čunka?
Spekuluje se ale, že Ištvan přišel o svou funkci i proto, že stál v Čunkově kauze na špatné straně barikády, protože obhajoval práci původních žalobců v té věci a naopak udělil výtku jihlavskému státnímu zástupci Arifu Salichovovi kvůli jeho kritickým výrokům na adresu přerovských a ostravských kolegů.
Ministerstvo spravedlnosti už na žalobu podle něj reagovalo jednostránkovým vyjádřením pro soud. V něm konstatovalo, že důvody, pro které Vesecká žádala Ištvanovo sesazení z funkce, zcela akceptovalo, a žeodvolání bylo zcela po právu.
Ministerstvo: Nejde o správní rozhodnutí
„Podle nás ta žaloba není opodstatněná. Rozhodnutí, které ministerstvo učinilo, nebylo správním rozhodnutím, ale šlo pouze o odvolání z funkce v rámci pracovně-právního vztahu, které správní soud nemůže přezkoumávat,“ řekla k tomu Právu mluvčí ministerstva Zuzana Kuncová a na vysvětlení použila přirovnání, že je to stejné, jako kdyby premiér odvolal ministra a ten pak kvůli tomu dával správní žalobu.
Ištvanova nástupkyně ve funkci Milena Hojovcová se odmítla vyjádřit k tomu, zda považuje odvolání svého předchůdce za správné. „Nemohu to hodnotit, šlo o rozhodnutí ministra a já ani důvody odvolání neznám. Nicméně, jak už jsem Právu tento týden řekla, kontrola našeho úřadu zjistila pochybení někdejšího vedení VSZ Olomouc v kauze Čunek,“ sdělila Právu.
Soudce městského správního soudu Ladislav Hejtmánek zatím netuší, kdy by měl tamní senát o Ištvanově žalobě rozhodnout. „Žaloba k nám přišla v prosinci, v dubnu se k ní vyjádřilo ministerstvo, na toto vyjádření poté reagoval takzvanou replikou doktor Ištvan. Náš soud nyní vyzve účastníky sporu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání, nebo naopak budou požadovat nařízení jednání,“ uvedl Hejtmánek.
Správní soud podle něj může buď souhlasit se žalobou, zruší Pospíšilovo rozhodnutí o Ištvanově odvolání a vrátí věc ministrovi s tím, aby rozhodl znovu. V opačném případě by měl Ištvan smůlu. Obě strany sporu pak mohou proti verdiktu městského soudu podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.