Odvoláme se, míní Čunek po rozsudku Nejvyššího soudu ohledně odškodnění pro vystěhované Romy

Zastupitelé odhlasovali, že opozičnímu politikovi nad rámec platného řádu slovo neudělí, a hlasovali proti Čunkovi, který je z minulých let známý rozhodnutím o vystěhování romských rodin ze zchátralého pavlačového domu do unimobuněk mimo město a do jiných obcí mimo Zlínský kraj.

O chvíli později Jiří Čunek dostal další ránu, když se dostal k informaci o rozhodnutí Nejvyššího soudu týkajícího se navýšení odškodnění pro děti z romských rodin, které se v roce 2006 musely vystěhovat ze Vsetína.

Nejvyšší soud (NS) dvěma rozsudky zvýšil odškodnění pro děti z romských rodin, které se v roce 2006 musely vystěhovat ze Vsetína. Nyní už jsou dospělé a získají částky od 10 tisíc do 95 tisíc korun, zjistila ČTK z rozsudků dočasně zpřístupněných na úřední desce.

Soud poukázal na rozpad jedné z rodin, zpřetrhané vazby a kontakty. Vsetín vystěhoval romské rodiny z pavlačového domu v době, kdy město vedl Jiří Čunek, nyní znovu starosta města.

Objekt byl ve špatném stavu, město jej pak nechalo zbourat. Romové skončili buď v kontejnerových domech v části Poschla ve Vsetíně, nebo ve starých domcích mimo kraj.

Čunek si za svými kroky z roku 2006 stojí i po 17 letech. „Rozhodnutí soudu musíme respektovat. Ale zřejmě se odvoláme k Ústavnímu soudu,“ reagoval Čunek. S odstupem času by jen podle svých slov řešil některé věci rázněji.

„Zřejmě bych nyní s odstupem doby udělal to, že bychom polovinu z těch více než dvou stovek lidí umístili do daru města, kterými jsou kontejnerové domy, a polovinu bychom nechali na břehu řeky Bečvy, jak rozhodl v minulosti soud,“ řekl Novinkám Čunek.

„Fabulace o tom, že někdo z nich začal pít nebo snad nepracovat ve chvíli, kdy byli někam přestěhováni… Ano, bylo to pro ně nepříjemné, ale oni neplatili. Soud rozhodl a my jako město, kdybychom se podle toho zachovali, tak by to bylo na jednu stranu téměř nelidské,“ uvedl Čunek.

„Na druhou stranu by to městu Vsetín vytvořilo ohromný problém. A z toho dnešního pohledu z tepla kanceláří a soudních místností se to rozhoduje mainstreamově. Se spravedlností to nemá nic společného,“ doplnil.

Podle Čunka zvolilo vedení vsetínské radnice milosrdné řešení. „Více než dvě stě lidí mělo zůstat na ulici. Podle (tehdejšího) rozhodnutí soudu. A dnes nám soudy říkají: „Měli jste to udělat,“ diví se vsetínský starosta.

„Ovšem takoví lidé, kdyby řídili společnost, vidíte, jak by to dopadlo. Je to úplný nesmysl. Kdo z občanů dostane pět set tisíc, milion nebo dva miliony korun bezúročnou půjčku na dvacet pět let? Když nemá kde bydlet,“ pokračoval starosta Vsetína.

„Chápu jejich rodinné vazby, vztah ke své široké rodině mají velký. Ale ta situace těchto rodin byla taková, že zdevastovali dům, neplatili a rozhodnutím soudu byli vystěhováni. Měli být vystěhováni na ulici a rozhodnutím města něco dostali. A za to má být město potrestáno,“ dodal.

Spory mezi romskými rodinami a vsetínskou radnicí měly složitý vývoj, postupně padla řada soudních rozhodnutí v několika liniích. Vrchní soud v Olomouci v roce 2021 uložil městu povinnost omluvit se dopisem a zaplatit několika rodinám odškodnění v souhrnné výši 302 000 korun.

Jednotlivé děti měly získat několik tisíc, případně částky kolem 10 tisíc korun. Dvě rodiny se ještě obrátily na NS. A v těchto dnech částečně uspěly, Vsetín jim vyplatí více peněz.

NS významně navýšil odškodné zejména pro děti z rodiny, která se musela vystěhovat do Vlčic na Jesenicku.

Dům byl starý, vlhký, bez odpadu, septiku i koupelny, s dožilou elektroinstalací a kamny v jedné místnosti. Nebylo v silách rodiny, aby dům opravila. Otec od rodiny odešel, většina dětí skončila v ústavech.

„Mimořádnost situace žalobců a závažnost zásahu do jejich práva na rodinný život v porovnání s ostatními případy hromadného vystěhování rodin ze Vsetína spočívá právě v tom, že důsledkem tohoto zásahu byl naprostý rozpad rodiny, zpřetrhání základních rodinných vazeb a odnětí dětí z jejich nejužší rodiny,“ stojí v rozsudku senátu s předsedkyní Martinou Vršanskou.

Šest členů rodiny tak nově získá odškodnění od 87 tisíc do 95 tisíc korun pro každého.

Další rodina se odstěhovala do Vidnavy na Jesenicku, taktéž do starého a neudržovaného domku. Před tím ve Vsetíně dlužila na nájmu, soud jim uložil byt vyklidit, avšak svou situaci neřešili, což NS vytkl tehdy dospělým členům rodiny.

Zdůraznil, že pokud se člověk ocitne v těžké sociální situaci, je namístě očekávat, že vyvine alespoň nějakou snahu nalézt řešení, obrátí se třeba na orgány státní sociální podpory nebo na charitativní organizace.

Nečinnost však nelze vyčítat lidem, kteří tehdy byli dětmi, případně byli nesvéprávní. Alespoň jim tak NS navýšil odškodnění. Dostanou od 10 tisíc do 40 tisíc korun. Více peněz náleží těm dětem, které byly v době stěhování starší.

Zpřetrhání sociálních kontaktů totiž podle NS dopadá méně tíživě na děti v útlém věku, tíživěji na dospívající.

„Proto je namístě výši náhrady odstupňovat s přihlédnutím k věku těchto žalobců, tak aby se starším z nich dostalo náhrady vyšší, mladším náhrady nižší,“ stojí v rozsudku.

NS také zrušil část výroku o nákladech řízení v obou rozsudcích. Náklady se bude znovu zabývat Krajský soud v Ostravě.

Dům, který rodiny původně obývaly ve Vsetíně, byl ve špatném stavu, město se jej snažilo vyklidit. Jeho postup však byl terčem kritiky. Některé z rodin, které využily nabídku na přestěhování mimo město, poté město zažalovaly.

Romové tvrdili, že byli ze Vsetína deportováni pod nátlakem. Kritizovali například to, že je zaměstnanci městského úřadu v souvislosti s koupí domků donutili podepsat listiny, které si nemohli ani přečíst. Údajně neměli ani možnost svobodně si zvolit místo, kam se s rodinami přestěhují.