Odškodňování translidí za povinnou sterilizaci při úřední změně pohlaví není na stole

Výrok zazněl v úterý na konferenci Lidská práva a Česko, která se konala v pražském Karlíně a primárně se věnovala ochraně dětí či seniorů před násilím, rovnosti žen a mužů či ochraně menšin či migrantů. Mezi panelisty byli vedle vládní zmocněnkyně Šimáčkové Laurenčíkové také zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm, náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák (STAN), ale i další odborníci či politici.

Z celé šíře témat ale mediálně zarezonovalo hlavně prohlášení zmíněného náměstka Dvořáka a Šimáčkové Laurenčíkové, že by se mělo v dohledné době začít diskutovat o odškodňování translidí za to, že museli podstoupit chirurgickou sterilizaci, aby dosáhli úřední změny pohlaví. Ústavní soud ale v květnu s platností od 1. července toto ustanovení zrušil s tím, že požadavek je v rozporu s lidskou důstojností.

Na dotaz Novinek ale Laurenčíková odmítla, že by se schylovalo nebo řešilo případné odškodňování těchto osob. „Ne, zatím vůbec,“ reagovala na přímý dotaz, zda si to dovede představit.

Náměstek Dvořák podle ČTK na konferenci uvedl: „Je to debata (o odškodnění), která pomalu klíčí. Je to téma, o kterém se mluví. Nemyslím si, že je to věc blízkého rozhodnutí, ale je to věc, kterou se budeme muset zabývat.“ Zmocněnkyně měla dodat: „I právě otázka odškodnění má být v příštích měsících diskutována. Souhlasím, že pravděpodobně dojít k nějakému rozhodnutí nemusí být otázka rychlého sledu.“

Podle Šimáčkové Laurenčíkové jsou výroky vytržené z kontextu. „Přijde mi to úplně zhoubné, protože to jen rozdmýchává nenávistné výkřiky ve veřejném prostoru. Stačí k tomu jeden z kontextu vytržený a naprosto zbulvárněný výkřik, který si někdo vytrhne z kontextu a vyrobí kolem toho kauzu. V diskusi panelistů se zástupce kanceláře ombudsmana Petr Polák zeptal, jestli si myslíme, že tak jako řešíme intenzivně sterilizace romských žen a proces sterilizace, tak jestli je relevantní vůbec nějak zvažovat diskusi o odškodnění transgender lidí,“ přiblížila Šimáčková Laurenčíková.

„Když někdo z kanceláře veřejného ochránce práv to téma zvedne, tak mi přijde legitimní se nad tou myšlenkou nebo tématem alespoň zamyslet, eventuelně nějakou diskusi připustit. V mé roli nemůžu říct, že diskuse tohoto typu je nepřípustná. To nejde. Vůbec nic se v této věci nedělá. Je to nová perspektiva, která zazněla jako dotaz z kanceláře ombudsmana, a já jsem připustila, že dotaz je relevantní a připouštím diskusi o tom vést, ale bez ohledu na to, co bude výsledek, nebo jak by měl vypadat proces. Bylo to jen přitakání, že rozumím tomu, proč se na to expert na problematiku diskriminace a nerovného zacházení ptá a proč to zvedá,“ uzavřela.

Nyní se podle ní pouze pracuje na metodice pro matriky a úřady, které budou od 1. července řešit úřední změnu pohlaví u trans osob po zásahu Ústavního soudu a zrušení povinnosti sterilizace.

Zahraniční výzkumy ukazují, že transgender lidé tvoří asi 0,3 promile obyvatel. Česko patří k posledním zemím v Evropě, kde se povinná sterilizace kvůli úřední změně pohlaví vyžaduje, a je za to opakovaně kritizováno.

Šimáčková Laurenčíková už dřív prohlásila, že je tato praxe je v rozporu s lidskoprávními úmluvami i rozhodnutími Evropského soudu pro lidská práva. Nesoulad mezi osobními doklady a vzhledem a identitou translidem způsobuje problémy na úřadech, při pracovních pohovorech a v zaměstnání, u lékaře či při cestování do zahraničí. Žena mívá v dokladech mužské údaje, muž ženské.

Ministerstvo spravedlnosti návrh nové úpravy připravilo v roce 2018, proces skončil ale u projednávání připomínek. Po letošním rozhodnutí Ústavního soudu pak ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) uvedl, že zákonné změny jsou navržené dva roky, ale nebyla na nich politická shoda. Upravit by bylo potřeba zákon o speciálních zdravotních službách, občanský zákoník či zákon o matrikách.

Česko vyplácí třeba odškodnění za protiprávní sterilizace. Oběti, které zákrok podstoupily mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012 bez svobodného rozhodnutí a informací o dopadech, mohou žádat stát o 300 tisíc korun.