Odškodňování nezákonně sterilizovaných žen se vleče, stížností přibývá

„Nejvyšší správní soud stanovil poměrně jasný rámec a myslím, že už ministerstvo nemá moc prostoru k tomu, aby se pokusilo předchozí (zamítavé) rozhodnutí zopakovat. Mají samozřejmě plné právo věc zhodnotit, ale musí se pohybovat v rámci toho, co soud řekl,“ sdělil Novinkám advokát David Strupek, který zastupoval jednu z poškozených žen, Vlastu Holubovou. Verdiktu se už bohužel nedožila.

Soud ale jasně řekl, že musí stát, který je za situaci spoluodpovědný, změnit přístup a nelpět na doložení zdravotní dokumentace, když je široce známo, že byla z velké části skartována. Ženy ji nemají jak získat, často už ji nemají ani nemocnice.

Ministerstvo má podle červencového verdiktu zohlednit i jiné indicie, které dělají nárok „věrohodným“. Přezkoumat musí i případ Vlasty Holubové. Na vyřízení ale čeká celkem 617 žádostí.

Advokát Strupek zastupuje hned několik žen. „Jsou tam i jednotlivci, kterým se to stalo až po změně režimu, případně po roce 2000. Většina případů je ale z období před rokem 1989,“ doplnil.

Mezi poškozenými jsou velmi často romské ženy, které byly v mládí při porodu v nemocnici i nedobrovolně či nevědomky sterilizovány. Odehrávalo se to od roku 1966 až do roku 2010, kdy vypátral Deník N poslední takový případ.

O náhradu ve výši 300 tisíc korun mohou ženy žádat do konce letošního roku. Učinily tak už v 1918 případech. Ministerstvo jich vyřídilo asi 1300, ovšem jen polovině částku přiznalo.

Názor změnilo letos ve třech případech až v reakci na rozhodnutí soudu. Mluvčí resortu Ondřej Jakob uvedl, že stále desítky soudních sporů běží a čekají na jejich výsledek.

Stížnosti se ale množí. Na to, že stát nedodržuje dvouměsíční lhůtu pro vyřízení žádostí, i to, že neuznává jiné důkazy než oficiální dokumentaci.

„Ombudsman do konce srpna 2024 dostal 90 stížností na problémy při vyřizování žádostí o odškodnění za protiprávní sterilizace,“ řekla Novinkám mluvčí Kanceláře veřejného ochránce práv Markéta Bočková s tím, že některé ženy je oslovily opakovaně.

Z devětapadesáti šetření zjistili pochybení resortu v 15 případech, třeba při hodnocení důkazů. „Šlo například o chybějící žádosti o provedení sterilizace, chybějící nebo neúplný informovaný souhlas se zákrokem, případně o zákroku rozhodovala neúplná sterilizační komise co do počtu členů nebo složení. V takových případech mělo ministerstvo odškodnění přiznat, ale neudělalo to,“ upřesnila Bočková.

Na průtahy ombudsman upozornil v dalších 17 případech. Ministerstvo se hájí tím, že s takovým náporem zákonodárci nepočítali a situace se zlepšuje.

„Vzhledem k enormnímu počtu žádostí, mnohdy složitému dohledáváni zdravotnické dokumentace a v mnoha případech i složité komunikaci s žadatelkami, které vyzýváme k doplnění, nelze v řadě případů vyřídit žádosti v 60denní lhůtě. Ale postupně dochází ke zrychlování řízení,“ reagoval na výtky mluvčí Jakob. Jiné zákony podle něj dávají na rozhodnutí půl roku.

Zákon k odškodnění byl přijat v roce 2021. Stát dosud vyplatil 189 milionů korun.